Politická teorie na reformované akademii v Herbornu a její reflexe v díle Komenského

Abstract

Studie se zabývá vlivem kalvínské teorie odporu (monarchomachie na tři generace myslitelů spojených s reformovanou akademií v Herbornu. totiž na Johanna Althusia (1557–1638), dále na Phillipa Heinricha Hoenonia (1576–1649), Johanna Heinricha Alsteda (1588–1638) a konečně na Alstedova žáka J. A. Komenského, a to zejména v oblasti vztahu panovnické moci k náboženství. Ukazuje, že konfesnímu pojetí státu, které stálo v základě nauky kalvínských monarchomachů, byl v Herbornu poplatný rektor školy Althusius i jeho následovník ve funkci rektora Hoenonius, podobně jako encyklopedista Alsted. Teprve u Komenského se setkáváme s prvními náběhy k překonání tohoto pojetí státu a s nesmělými, ne vždy důslednými náznaky státu konfesně neutrálního.