Digitální knihovna UPCE přechází na novou verzi. Omluvte prosím případné komplikace. / The UPCE Digital Library is migrating to a new version. We apologize for any inconvenience.

Publikace:
At the threshold of the Fourth Industrial Revolution: Who Gets Who Loses

Článekopen accesspeer-reviewedpostprint
dc.contributor.authorKraftová, Ivanacze
dc.contributor.authorDoudová, Ivetacze
dc.contributor.authorMiláček, Radimcze
dc.date.accessioned2019-05-22T08:13:43Z
dc.date.available2019-05-22T08:13:43Z
dc.date.issued2018eng
dc.description.abstractAt the beginning of the second decade of the 21st century, the fourth industrial revolution based on the digitization of production processes, more precisely connecting the virtual world to the real world began. The aim of this article is to present the results of the research that focused on comparing the positions of the selected group of countries at the threshold of the fourth industrial revolution in terms of their performance and competitiveness. The analysis is aimed at 13 countries - the six largest economies of the world and seven economies of the former Soviet bloc - from 1993 to 2015 using the localization quotient and index of regional concentration of the sector on the basis of added value, supplemented by the SHADE model, using the Balassa index and evaluating the comparative advantage of countries in the area of ICT. The research defines the positioning formulas of countries for the manufacturing and ICT industries. It cannot be said that the differences in localization, or rather the concentration of the sectors surveyed were determined by the size of the economy or its membership of traditional market economies. Exportability in ICT goods positively evaluates those economies that have managed to increase their positive Balassa index over time, or rather to get from its negative values to positive ones. The beginning of the fourth industrial revolution is an unrepeatable moment of human history, just as it was with the first, second and third industrial revolutions. The one who knows and is able to accept, use and multiply the supporting trends is the one who gains.eng
dc.description.abstract-translatedNa počátku druhé dekády 21. století odstartovala čtvrtá průmyslové revoluce založená na digitalizaci produkčních procesů a propojování digitálního virtuálního světa se světem reálným. Její dosah je tak rozsáhlý, že je třeba hovořit nejen o Průmyslu 4.0, ale o Společnosti 4.0. Cílem tohoto článku je prezentovat výsledky výzkumu, který se soustředil na porovnání pozic vybrané skupiny zemí na prahu čtvrté průmyslové revoluce z hlediska jejich výkonnosti a konkurenceschopnosti, a to po třetí vlně globalizace, která nastala v souvislosti s významnými společensko-ekonomickými změnami v 90. letech 20. století. Výzkum vymezuje poziční vzorce zemí pro zpracovatelský průmysl i odvětví zahrnující ICT odvozené z dílčích relačních vztahů lokalizačních kvocientů a indexů regionální koncentrace odvětví, které ukazují na to, že existují rozdíly mezi zeměmi v tom, jak dosahují svého postavení; že totiž mimořádného postavení v rámci světa dosahují země s odlišným pozičním vzorcem oproti ostatním. Nelze říci, že by odlišnosti v lokalizaci, resp. koncentraci zkoumaných odvětví byly předurčeny velikostí ekonomiky či její příslušností k tradičním tržním ekonomikám. Model SHADE, hodnotící národní ekonomiky z hlediska jejich ICIT I, potvrzuje mimořádný vývoj a pozici ISIC I v čínské ekonomice. ….. V tomto modelu se potvrzuje podobnost skupiny tradičních tržních ekonomik vs. skupiny transformovaných ekonomik bývalého sovětského bloku. „Výjimkou potvrzující pravidlo“ je Česká republika. Exportní schopnost v ICT goods měřená Balassovým indexem kladně vyhodnocuje ty ekonomiky, které dokázaly v čase zvýšit jeho pozitivní hodnoty…., resp. dostat se z jeho záporných hodnot do kladných….. …. Komparativní výhodou v této oblasti na prahu čtvrté průmyslové revoluce disponuje Čína, Maďarsko a Slovensko. Japonsko a Estonsko, které se honosily kladným RCA v roce 2000, tuto výhodu již v roce 2015 nemají. Počátek čtvrté průmyslové revoluce je neopakovatelný moment dějin lidstva, stejně jako tomu bylo u první, druhé a třetí průmyslové revoluce. Získává ten, kdo pozná a je schopen akceptovat, využít a multiplikovat nosné trendy.cze
dc.formatp. 23-39eng
dc.identifier.doi10.15240/tul/001/2018-3-002eng
dc.identifier.issn1212-3609eng
dc.identifier.obd39880959eng
dc.identifier.scopus2-s2.0-85054077313
dc.identifier.urihttps://hdl.handle.net/10195/72581
dc.identifier.wos000444450000002
dc.language.isoengeng
dc.peerreviewedyeseng
dc.project.IDSGS_2017_021/Hrozby a příležitosti implementace konceptu Smart Cities a Smart Region v kontextu regionálního rozvojeeng
dc.publicationstatuspostprinteng
dc.relation.ispartofE+M Ekonomie a Management, volume 21, issue: 3eng
dc.rightsopen accesseng
dc.subjectthe Fourth Industrial Revolutioneng
dc.subjectlocalization and concentration of industryeng
dc.subjectmanufacturingeng
dc.subjectICTeng
dc.subjectposition patterneng
dc.subjectICT goodseng
dc.subjectcomparative advantageeng
dc.subjectperformanceeng
dc.subjectcompetitivenesseng
dc.subjectčtvrtá průmyslová revolucecze
dc.subjectlokalizace a koncentrace odvětvícze
dc.subjectprůmyslcze
dc.subjectICTcze
dc.subjectvzory chovánícze
dc.subjectzboží ICTcze
dc.subjectkomparativní výhodacze
dc.subjectvýkonnostcze
dc.subjectkonkurenceschopnostcze
dc.titleAt the threshold of the Fourth Industrial Revolution: Who Gets Who Loseseng
dc.title.alternativeNa prahu čtvrté průmyslové revoluce: kdo získává, kdo ztrácícze
dc.typeArticleeng
dspace.entity.typePublication

Soubory

Původní svazek

Nyní se zobrazuje 1 - 1 z 1
Načítá se...
Náhled
Název:
R158_2018_final+.pdf
Velikost:
566.86 KB
Formát:
Adobe Portable Document Format