Aristotelovo pojetí sebelásky

Abstract

Bakalářská práce se zabývá Aristotelovým pojetím sebelásky, tak, jak je rozpracovává v rámci zkoumání přátelství (filia) ve svých etických spisech. První kapitola se zaměřuje na vysvětlení důležitých pojmů, které nám umožní správně pochopit Aristotelův pohled na sebelásku a její postavení v rámci celé Aristotelovy etiky. Druhá kapitola se věnuje vysvětlení Aristotelova pojmu filia (láska, přátelství), neboť láska mezi přáteli má podle Aristotela se sebeláskou stejné charakteristiky. Tato kapitola vyjasní, z jakých důvodů přátelství vznikají a proč podle Aristotela může být jen ctnostný člověk skutečným přítelem nejen druhému, ale i sobě samému. Třetí kapitola se zaměří na lásku k sobě samému a především na rozdíly, jež Aristotelés nachází mezi sebeláskou ctnostného a špatného člověka. Představí obě pojetí sebelásky, které Aristotelés rozlišuje. Čtvrtá kapitola se věnuje otázkám, které v Aristotelově pojetí sebelásky vyvstávají. Zabývá se tím, zda je Aristotelovo pojetí sebelásky u ctnostného člověka skutečně slučitelné se ctností a zda se za ním neskrývá egoismus jako v případě sobectví, kterým se projevuje sebeláska u špatného člověka.