Digitální knihovna UPCE přechází na novou verzi. Omluvte prosím případné komplikace. / The UPCE Digital Library is migrating to a new version. We apologize for any inconvenience.

Publikace:
Vznik feudálního statku Nové Město

Článekopen accesspeer-reviewedpublished
Načítá se...
Náhled

Datum

Autoři

Teplý, Jaroslav

Název časopisu

ISSN časopisu

Název svazku

Nakladatel

Univerzita Pardubice

Výzkumné projekty

Organizační jednotky

Číslo časopisu

Abstrakt

Shrňme nyní to, co jsme z různých pramenných zdrojů, jak vyprávěcích, tak listinných vyšetřili a vyslovme stručný přehled. Především jsme si povšimli, jak velikými kusy půdy disponovali první dva protagonisté. Jan z Polné držel prostory v Čáslavsku a v severním Chrudimsku, vedle nich pak újezd Slubičky, ten v hraničení od pramenišť řeky Doubravy k řece Kamenici (dnešní Chrudimce) – severojižně jest to patnáct kilometrů – a odtud k jejím prameništím. Přibyslav z Křižanova držel (pokud víme) území téměř stejné, od Křižanova ke (dnešnímu) Novému Městu, severojižně je to třiadvacet kilometrů. Oba tito mužové patřili již věku třináctému, leč zdá se, i když přímý pramenný doklad nemáme, že kořeny těchto držeb sahají spíše do času jejich otců, tedy do neklidné druhé poloviny věku dvanáctého. Že cistercští mniši byli uvedeni do končiny nejhornější Sázavy, zdá se být souhrnem výsledků pevné vůle, ale zčásti také přízně náhod. Vznik statku Nové Město naproti tomu byl dílem asi samého života, totiž smrti Přibyslava z Křižanova a nástupem dědiců. Boček stal se fundátorem z vůle umírajícího, dědila vdova a dvě dcery, ale dědicem vlastně byl i klášter. Držba Přibyslava z Křižanova se tak rozptýlila. Část tvořily zakladatelské donace Žďárskému klášteru, ale i donace pozdější. Část dostala vdova Sibyla, po její smrti tuto část dostal klášter. Část připadla nejmladší dceři Alžbětě. Další část připadla její sestře Eufemii, a to je zárodek pozdějšího statku Nové Město. Zmenšil se ovšem jednak věnem Eufemiině dceři Anežce, jakož i donacemi klášteru. Relativně neveliká část zůstala Bočkovým synům, Smilovi a Gerhardovi. Smil zemřel předčasně, po Gerhardovi dědil jeho syn Smil, jenž však (1313?) zemřel bez mužských dědiců. Odumřelý statek Nové Město po něm držel (doklady převodu se nedochovaly) Jindřich z Lipé († 1329), po něm jeho potomci, a to do konce patnáctého století.

Popis

Klíčová slova

feudální statky, Nové Město, Jan z Polné, Přibyslav z Křižanova, 12.-13. století, dědicové

Citace

Permanentní identifikátor

Endorsement

Review

Supplemented By

Referenced By