Aplikovaná vizuální antropologie jako katalyzátor sociálních procesů?

Abstract

Širší možnosti využívání filmu, zejména filmu dokumentárního pro aplikované a intervenční účely jsou dlouhodobě známé i viditelné v různých historických obdobích a sociálních, politických i ekonomických kontextech. Článek si klade za cíl obeznámit čitatele s vybranými aspekty aplikované vizuální antropologie, která se snaží efektivně využívat audiovizuální prostředky a adaptovat své metodologické postupy v různých společnostech a kulturách. V mnoha ohledech zde dochází k prolínání výrazně autorského přístupu typického pro sociální dokumentární film s kolaborativními praktikami častěji využívanými v antropologicky zaměřených projektech. Autor článku pro tyto účely komparuje a reflektuje několik zajímavých filmových projektů jak zahraniční, tak i domácí, české a slovenské scény. Využívá rovněž svých vlastních zkušeností vycházejících ze spolupráce na různých audiovizuálních projektech mimo jiné spojených s angažovaným uměním. Text je hledáním důležitých faktorů, které mají potenciál ovlivňovat sociální procesy v pozitivním i negativním světle. Autor si v článku klade otázku, do jaké míry může být participativní filmování přínosem pro antropologické poznání. V jeho intencích je důležitá především reflexe situací, kdy dochází k předávání a sdílení vizuální reprezentace s lidmi stojícími před kamerou. Hledání cest k zprostředkování zkušenosti na prahu vizuální komunikace a inovativních technologických aspektů může vést k nalézání efektivních nástrojů a strategií k řešení nejrůznějších situací.