Kmotrovství v "protoindustriálních" oblastech východních Čech v polovině 17. století

Abstract

Studie se věnuje dosud nepříliš reflektované problematice kmotrovských vazeb v období raného novověku v prostředí českého venkova. Autoři přibližují možnou metodiku výzkumu kmotrovství především ve vztahu ke kvantitativním přístupům sociální historie (historicko-demografické přístupy). Pro přibližně polovinu 17. století, kterou je třeba považovat za nejstarší postihnutelné období, představují kvantitativní metody, krom v omezené míře použitelné prosopografie, v podstatě jedinou výzkumnou platformu, na jejímž základě lze danou problematiku v městském a venkovském prostoru studovat. Autoři se dále pokouší o specifikaci zásadních výzkumných otázek, které je možné klást s ohledem na šíři tuzemské pramenné základny. Mezi tato témata patří například křty a kmotrovské vazby dětí na cti snížených rodičů, náboženská příslušnost kmotrů v religiózně nejednotném prostředí doby pobělohorské, proměna vnímání a funkce kmotrovství v dlouhém časovém horizontu či otázka faktického vlivu kmotra na výchovu kmotřence.