Kontroverzní Jungkův bestseller Jasnější než tisíc sluncí a nacistický uranový výzkum

Abstract

Stať se zabývá nacistickým uranovým výzkumem v souvislosti s Jungkovým bestsellerem Jasnější než tisíc sluncí (1956). První část seznamuje čtenáře jak s Jungkem samotným, tak s historicko-politickým kontextem, jenž zásadně ovlivnil jeho moralizující stanoviska ve prospěch německých uranových vědců (jaderné zbraně pro Hitlera nevyrobili) a současně v neprospěch vědců spojeneckých (sestrojili jaderné zbraně a použili je). Na základě historických pramenů (postupně zpřístupňovaných od sedmdesátých let 20. století) pojednává druhá část studie o nacistickém Uranovém spolku, v němž se vědci snažili vyrobit uranový reaktor a jaderné zbraně. Němečtí vědci pracovali pro nacistický režim dobrovolně, intenzivně a výzkum je fascinoval. Třetí část osvětluje počátky poválečné legendy o údajně nevinných německých vědcích, jejich desítky let trvající alibismus a kritiku Jungkovy knihy ze strany spojeneckého velení, vědců, a nakonec i Jungka samotného, jenž předtím uvěřil německým vědcům, kteří v četných rozhovorech mluvili o svých mírových aktivitách.