Viktor Frankl a náboženství

Abstract

Tato bakalářská práce je zaměřena na Viktora Frankla a náboženství. V polovině 20. století Frankl vyvinul psychoterapeutický směr logoterapie, která se snaží zohlednit pojem duše. Frankl na náboženství pohlíží jako na projev lidské duše. Náboženství podle něho může působit psychoterapeuticky a psychohygienicky. Koncept religiozity Frankl připisuje nevědomí. Nevědomí má podle Frankla duchovní složku, kterou připisuje nevědomé religiozitě. Člověk má tedy už od počátku, i když neuvědomovaný, ale přesto intencionální vztah k Bohu. Viktor Frankl byl židovského náboženského přesvědčení, který se ve svým psychoterapeutickém směru snažil zdůraznit neutralitu lékaře k pacientovi. Jen tam může být Frankla logoterapie určena pro lidi různých náboženství a světových názorů.