Pojetí výchovy u Johna Locka

Abstract

John Locke, filosof sedmnáctého století, nastínil své politické myšlenky v Druhém pojednání o vládě a v Dopisu o toleranci. Své představy o konceptu teorie poznání a funkce rozumu v průběhu našeho života pak nastínil v Eseji o lidském rozumu. Tato tři nejznámější díla řeší různé problémy týkající se lidstva, od teorie politické k teorii vědění. Na pozadí toho všeho se tyčí cesta, na které Locke charakterizuje obraz pravého gentlemana ve společnosti, a to v oblasti výchovy. Toto téma probírá ve svém hlavním pedagogickém díle Několik myšlenek o vychování. Ačkoli Lockovy pedagogické názory nebudí takový zájem jako jeho práce z oblasti filosofie a teorie státu, je nepochybné, že i jeho výchovné dílo sehrálo ve vývoji pedagogického myšlení podstatnou roli. Výchova je cílevědomá záležitost a je důležité si určit, jakým směrem povede, neboť ovlivní život celého jedince. Proto i Locke hledá tu nejvhodnější cestu ke správné výchově. Je si vědom toho, že cíl výchovy je určen společenskou pozicí člověka. Ukazuje, že vrcholem vzdělání a výchovy má být nezávislá osoba - občan takové společnosti, ke které patřil i sám Locke, tedy gentleman tehdejšího anglického měšťanstva.