Pohled společnosti na sekty a nová náboženská hnutí v České republice po roce 1989

Abstract

Cílem této práce je zjistit, na jakých teoriích a východiscích stojí spojování fenoménu sekt s fenoménem náboženství, počínaje typologií církev-sekta od Maxe Webera. Tato práce představuje, do jaké míry Max Weber ve svém výzkumu primárně vychází z poznatků z monoteistických náboženstvích. Dále tato práce analyzuje odborné diskuze k samotnému fenoménu tzv. sektářství. V této práci přicházím s vlastní hypotézou, která předpokládá, že rozdělení na sekty a církve je pouze vykonstruované rozdělení, které vychází ze znalostí z jednoho konkrétního náboženského prostředí. Platnost tohoto rozdělení je pak historicky podmíněná. Podle této hypotézy se nejedná o universální koncept, který můžeme aplikovat na různé kultury v současném světě. Práce dále ukazuje, jakým způsobem zahraniční badatelé konstruují své výzkumy v oblasti studia nových náboženských hnutí. Dále se tato práce zabývá otázkou relevantnosti negativních charakteristik, které jsou často přisuzovány sektám. V práci ukazuji, jakým způsobem se vedla debata týkající se nových náboženských hnutí v Americe v 60. a 70. letech 20. století. Závěrečná kapitola této práce ukazuje, jakým způsobem byla touto debatou ovlivněna česká badatelská společnost po roce 1989.