Knihy zázraků jako zrcadla poutních míst v Čechách a na Moravě

Abstract

Předložená diplomová práce se věnuje otázce zázračných vyslyšení na příkladech vybraných knih zázraků z poutních míst Čech a Moravy, konkrétně severočeského Bozkova a České Kamenice, Kostelního Vydří a Přibyslavic z prostředí jihozápadní Moravy a zaniklého východočeského poutního centra v Jevíčku. V prvních kapitolách jsou shrnuty dějiny zázraku jako náboženského a kulturního fenoménu s důrazem na jeho podobu v barokní literatuře. Další část představuje knihy zázraků v obecné rovině a uvozuje tak spolu s dějinami daného poutního místa a milostného obrazu konkrétní příklady soupisů. Kromě sledování způsobu, formy a příčiny evidence zázraků, se zaměřuje na celkové postihnutí obsahu daných pramenů a typologii udělených milostí od 17. - 19. století. Práce má za cíl představit regionální specifika mariánských kultů prostřednictvím zázračných jevů a lidí kolem nich, vysledovat rozdíl mezi barokními mirákly a vyslyšeními zachycenými po osvícenských reformách a zároveň nastínit jejich využití v dalších směrech.