Život české menšiny a českých menšinových škol v severovýchodních Čechách (1918-1938)

Abstract

Ve své práci jsem se zabývala sledováním života české menšiny v oblasti severovýchodních Čech. Život českého obyvatelstva v období první republiky v oblasti s převážně německy osídleného Trutnovska jsem sledovala v několika oblastech. Organizace podporující život české menšiny jako například Národní jednota severočeská mě zajímaly jako organizace všestranně podpůrné. Informačním zdrojem pro poznání toho, čím se zabývali Češi v dané oblasti, jak žili, byl časopis Naše menšiny, kterému jsem věnovala téměř celou jednu kapitolu práce. Dále jsem se věnovala zájmovým činnostem menšinářů. Jednalo se především o aktivity sportovního rázu, dále o ochotnické divadlo, osvětu, zábavu. Tím vším prolínaly české menšinové školy, jejich žáci, jejich učitelé, ale i jejich příznivci. České menšinové školy neměly význam pouze svou pedagogickou činností, ale pomáhaly také rozvíjet kulturní život české menšiny. Čeští menšinoví učitelé působili mimo školu v odborech Národní jednoty severočeské, ve vzdělávacích spolcích, byli členy Sokola, Dělnické tělovýchovné jednoty, knihovních rad a osvětových komisí, pořádali divadelní představení pro děti i dospělé, atd. Podle průzkumu provedeného roku 1924 Svazem učitelstva státních škol vykonával jeden menšinový učitel průměrně šest nejrůznějších funkcí. Stranou nemohli zůstat ani významní představitelé české menšiny na Trutnovsku. Vybrala jsem ty, kteří svou prací skutečně podpořili život českých lidí, například J. M. Vlčka, MUDr. Josefa Moravce. To vše se promítalo do historického vývoje meziválečného Československa. Všichni ti, kteří zde, ve smíšeném území žili, bavili se a usilovali o pěkný každodenní život, mají můj obdiv.