„Aby byla ústavní knihovna uvedena na výši“ aneb dlouhé století knihovny Historického ústavu Akademie věd

Abstract

Knihovna Historického ústavu v Praze a její pobočka v Římě oslavila v roce 2021 100 let od svého založení, jež bylo iniciováno snahou nově vznikajícího Československa potvrdit svůj historický nárok na existenci samostatného státu. Obě instituce tak od svého počátku měly především shromažďovat a zprostředkovávat prameny k českým dějinám, díky čemuž se dnes mohou pyšnit jedním z nejdéle systematicky budovaných fondů zaměřených na bohemikální historickou produkci. Obě knihovny byly během svého fungování významně ovlivněny druhou světovou válkou a komunistickým převratem 1948, který římské pobočce přinesl úplný zánik, knihovně Historického ústavu restrukturalizaci a začlenění do nově vznikající Československé akademie věd. Článek se zaměřuje na tyto i další historické milníky, které výrazným způsobem poznamenaly fungování a rozvoj obou knihoven.