Moderní a klasické metody pro extrakci bioaktivních složek z rostlinných matric

Abstract

Tuto disertační práci lze rozdělit do čtyř částí. V první řadě jsou popisovány vybrané extrakční techniky pro izolaci bioaktivních látek z rostlinných matric typických pro Českou republiku. Velký důraz je kladen na novější metody, při kterých není zapotřebí organických rozpouštědel a při nichž je minimalizována spotřeba energie, čímž jsou příznivější k životnímu prostředí. Mezi takové techniky patří např. mikroextrakce tuhou fází, extrakce podkritickou vodou nebo hydrodestilace. Popsány jsou rovněž některé klasické metody, jako Soxhletova extrakce nebo extrakce s využitím ultrazvukového záření. Druhá část disertační práce je věnována disolučnímu testování, které tvoří jednu z hlavních charakteristik lékových forem (tablet, kapslí) s řízeným uvolňováním léčiva. S jejich pomocí se stanovuje uvolňování látky z dané lékové formy v disolučním médiu v daném čase. Ve třetí části práce jsou popsány principy statistického plánování experimentu, jakožto nástroje potřebného pro optimalizaci pracovních parametrů pro zvolenou extrakční metodu. Poslední část tvoří souhrn šesti publikovaných prací během doktorského studia, a jejich stručný popis.