Význam a stanovení esenciálních mastných kyselin u diabetiků typu 2

Abstract

Esenciální mastné kyseliny mají významnou roli v regulaci metabolismu plazmatických mastných kyselin a to pomocí aktivace jaderných receptorů PPAR-γ. Nadbytek ω-3 esenciálních kyselin snižuje hladinu triacylglycerolů a LDL-cholesterolu a proto dieta s vyšším obsahem ω-3 esenciálních kyselin má příznivý vliv na léčbu metabolického syndromu, inzulínové rezistence a diabetu typu 2. Jejich nedostatek způsobuje nízkou produkci protizánětlivých eikosanoidů a proti-agregačních proteinů, tvořených převážně z kyseliny eikosapentaenové (ω-3). Nadbytek ω-6 esenciálních kyselin naopak zvyšuje produkci prozánětlivých eikosanoidů a pro-agregačních proteinů a to hlavně z kyseliny arachidonové (ω-6). Stanovení jejich hladiny v plazmě a případně i poměru ω-3/ ω-6, má velký význam pro diagnostiku a suplementaci esenciálními kyselinami u výše uvedených nemocí. Předložená práce se zabývá stanovením hladiny plazmatických esenciálních mastných kyselin u diabetiků a zdravé populace. V experimentální části práce byla pomocí plynové chromatografie stanovena koncentrace plazmatických esenciálních mastných kyselin a korelována s plazmatickou koncentrací glykovaného hemoglobinu (HbA1c), který charakterizuje závažnost tohoto onemocnění. U patnácti esenciálních mastných kyselin byla zjištěna velká koncentrační variabilita naměřených dat, která byla způsobena rozdílnými stravovacími návyky pacientů. Statistickou analýzou získaných výsledků a vzájemným porovnáním kontrolní skupiny se skupinou diabetiků byla statisticky významná pouze korelace kyseliny dokosahexaenové (ω-3) oproti glykovanému hemoglobinu.