Filosofické motivy v Komenského útěšných spisech

Abstract

Práce je zaměřena k rozboru hlavních filosofických motivů Komenského útěšných spisů. Analyzuje především motiv světa jako labyrintu, motiv rezignace, vztah rozumu a víry, přirovnání světa k vířícímu kolu, samosvojnost, jinudost. V závěru pojednává o výchově, jež je jediným skutečným východiskem z labyrintu zmatků a různic. Útěšné spisy jsou vyjádřením Komenského životní krize. Jsme v nich svědky rezignace, úplného výhostu světu a odevzdanosti do vůle Boží. V tomto nešťastném období nenalézá Komenský jedinou činnost v tomto světě, která by přinášela alespoň nějakou naději. Křesťanovi může přinést tu pravou útěchu, uspokojení pouze přebývání ve vlastním srdci společně s Ježíšem. Naději na překonání krize poskytne až myšlenka výchovy, která vyvede člověka zbloudilého ve světě, žijícího ve zmatku a nepravdě do harmonie s všeobecným řádem.