Využití aktivizačních metod na 2. stupni ZŠ pro předmět dějepis

Abstract

Práce je zaměřená na metody výuky na druhém stupni základní školy. Jednotlivé metody stručně definuje, ale největší prostor je věnován aktivizačním metodám výuky. Aktivizační metody se v předmětu dějepis stávají nepostradatelnými, diktování látky formou rok ‒ událost u dnešních žáků neobstojí. Je tedy na učiteli hledat cesty, jak vést vyučovací hodinu efektivněji a záživněji. V tomto mu mohou pomoci právě aktivizační metody. Samotné členění se drží modelu Josefa Maňáka a je doplněno o příklad, jak by bylo možné danou látku uchopit, jaké pomůcky či technika bude zapotřebí a čeho se případně vyvarovat. I přestože je aktivace žáků žádoucí, může narážet na problémy spojené se samotnou náročnější přípravou, nedostatkem spolupráce s kolegy, nepochopení vedení školy nebo nedostatečné technické zázemí.