Digitální knihovna UPCE přechází na novou verzi. Omluvte prosím případné komplikace. / The UPCE Digital Library is migrating to a new version. We apologize for any inconvenience.

Publikace:
Vliv klinické zkušenosti na profesní rozvoj studentů učitelství

Článekopen accesspeer-reviewedpostprint
dc.contributor.authorČerná, Monikacze
dc.contributor.authorPíšová, Michaelacze
dc.contributor.authorVlčková, Kateřinacze
dc.date.accessioned2018-02-27T03:23:15Z
dc.date.available2018-02-27T03:23:15Z
dc.date.issued2017cze
dc.description.abstractS novým systémem akreditace vysokoškolských studijních programů se opět uvažuje o koncepčních změnách učitelského vzdělávání. V této souvislosti se diskutuje i o potřebě reflektované praxe a hledá se efektivní model vzdělávání učitelů. Je proto třeba analyzovat a vyhodnotit zkušenosti získané v našem kontextu, nejen hledat inspiraci v zahraničí. K diskusi o struktuře a podobě učitelského vzdělávání může přispět i analýza zkušeností z dlouhodobé (asistentské) praxe, tzv. klinického roku, jejíž výsledky z hlediska profesního rozvoje studentů učitelství angličtiny prezentuje předložená studie. Profesní rozvoj budoucích učitelů, konkrétně změny jejich situované kognice, byly longitudinálně sledovány v deseti měřeních ročně v rámci klinického roku, výzkum byl opakován celkem šestkrát (v letech 2002-2008). Celkem se ho účastnilo 130 studentů z Univerzity Pardubice, jejichž výsledky popisujeme souhrnně i po jednotlivých studijních skupinách. Indikátory profesního rozvoje použité v záznamovém archu v rámci baterie sebereflektivních nástrojů reflektovaly současný stav poznání v dané oblasti. Indikátory byly formulovány v dynamické podobě, jako posun (1) od lpění na připraveném plánu k flexibilitě a improvizaci, (2) od zaměření na obsah k zaměření na žáka, (3) od reakcí na pedagogické situace k jejich anticipaci, (4) od krátkodobého k dlouhodobému plánování, (5) od vědomé koncentrace na profesní výkon k jeho „intuitivnímu“ zvládnutí. Reliabilita nástroje jako celku i jednotlivých škál dosahovala relativně vysokých hodnot. Ukazuje se, že klinický rok podle výpovědí studentů učitelství měl vliv na jejich profesní rozvoj ve všech sledovaných oblastech. Studenti se dovedli více zaměřovat na žáky, rostla jejich flexibilita, dovednost dlouhodobého plánování a anticipování. Největší nárůst byl v oblasti flexibility, zaměření na žáka a anticipace. Ukazuje se vzájemná korelovanost míry nárůstu flexibility, zaměření na žáka, dlouhodobého plánování a anticipace.cze
dc.description.abstract-translatedForms of initial teacher education are currently being discussed especially with regard to the changes of guidelines for the design of tertiary study programmes. In this context, an effective model of initial teacher education is being sought, emphasizing in particular the need for (reflective) clinical practice. Therefore, it is vital to build on a thorough exploration of existing practices, and specifically on the analysis and evaluation of the experience gained in the Czech context, not only to seek inspiration abroad. We wish to contribute to this discussion through an analysis of the clinical experience obtained during a year–long assistantship (i.e. clinical year), the results of which documenting student teachers’ professional development are presented in this study. The changes in future teachers’ situated cognition were monitored in ten measurements within the clinical year, and the research was repeated six times (2002-2008). The results are presented for the whole research sample (130 students) and also by individual study groups. Professional development indicators applied in the study were formulated in a dynamic form, i.e. as a shift (1) from adherence to a fixed lesson plan to flexibility and improvisation, (2) from focus to content to focus on the learner, (3) from responses to classroom events to their anticipation, (4) from short- to long-term planning, (5) from conscious concentration on professional performance in every pedagogical situation to its "intuitive" grasp. Reliability of the instrument reached relatively high values. The results show that clinical experience had, according to the students’ reports, significant impact on their professional growth in all areas studied. Students were gradually able to focus more on pupils, their flexibility and long-term planning skills increased, they were better able to predict classroom events. The most substantial increase was recorded in the areas of flexibility, focus and anticipation.eng
dc.formatp. 41-68cze
dc.identifier.doi10.5817/SP2017-3-4cze
dc.identifier.issn1803-7437cze
dc.identifier.obd39878979cze
dc.identifier.urihttps://hdl.handle.net/10195/70148
dc.language.isoczecze
dc.peerreviewedyescze
dc.publicationstatuspostprintcze
dc.relation.ispartofStudia paedagogica, volume 22, issue: 3cze
dc.relation.publisherversionhttp://www.phil.muni.cz/journals/index.php/studia-paedagogica/issue/view/157/showToccze
dc.rightsopen accesscze
dc.subjectpregraduální vzdělávání učitelůcze
dc.subjectklinická zkušenostcze
dc.subjectprofesní rozvoj učitelecze
dc.subjectindikátory změnycze
dc.subjectinitial teacher educationeng
dc.subjectclinical experienceeng
dc.subjectteacher professional developmenteng
dc.subjectindicators of changeeng
dc.titleVliv klinické zkušenosti na profesní rozvoj studentů učitelstvícze
dc.title.alternativeThe impact of clinical experience on the professional development of student teacherseng
dc.typeArticlecze
dspace.entity.typePublication

Soubory

Původní svazek

Nyní se zobrazuje 1 - 1 z 1
Načítá se...
Náhled
Název:
Cerna,_Pisova,_Vlckova_Vliv_klinicke_zkusenosti.pdf
Velikost:
904.51 KB
Formát:
Adobe Portable Document Format