Body mass index a image těla u českých a slovenských studentek na vysoké škole

Abstract

Body Mass Index (BMI) patří mezi nejčastěji používaný index při orientačním hodnocení tělesného habitu jedince a populace. Porovnáním jeho hodnot se subjektivním vnímáním sebe samého u probanda, Body image (BI) lze získat cenné údaje. Z psychologického pojetí je Body image dán souhrnem veličin, týkajících se tělesného vzhledu, výkonnosti a zdraví jedince. Pomocí dotazníkového šetření a antropometrického měření byl zjišťován vztah mezi BMI a vlastním vnímáním těla. Výzkumný soubor zahrnuje 429 vysokoškolských studentek (M = 23,18 roku) prezenční a kombinované formy studia v České republice a Slovensku. Výzkum se realizoval v roce 2015 a 2016. BMI byl vypočítán na základě změření tělesné výšky žen podle standardní antropometrické metodiky antropometrem A–226 a tělesná hmotnost byla změřena pomocí diagnostického přístroje InBody 230, který současně z uvedených parametrů vypočítal BMI (kg/m2). Dotazník na image těla byl vyplněn následně po antropometrickém měření. Míra lineární závislosti mezi dvojicí kvantitativních znaků žen (mezi BMI a odpovědí na vnímání vlastního těla) byla sledována pomocí Spearmanova korelačního koeficientu. Testy byly prováděny na 5 % hladině významnosti. Na základě určení BMI u sledovaného souboru 429 studentek bylo do kategorie BMI „podváha“ zařazeno 8,86 % žen, „normální hmotnost“ 68,76 % žen, do kategorie „nadváha“ 17,48 % a do kategorie „obezita“ 4,90 % žen. Podíl žen, které mají a nemají rády své tělo, je stejný ve všech kategoriích BMI. Výsledky korelací ukázaly, že se zvyšující se hodnotou BMI je snaha změnit své tělo. Mezi ženami v jednotlivých kategoriích nebyl zjištěn rozdíl ve spokojenosti s vnímáním svého obličeje, hrudníkem, poprsím a zády. Naopak, ženy v kategorii BMI „nadváha“ a „obezita“ jsou výrazně nespokojeny v porovnání s ženami v kategorii „normální hmotnost“ a „podváha“ se svým tělem v oblasti pasu, břicha, boků a hýždí.