Fakulta zdravotnických studií / Faculty of Health Studies
Stálý URI pro tuto komunituhttps://hdl.handle.net/10195/3846
Procházet
72 výsledky
Search Results
Diplomová práce Otevřený přístup Gynekologická péče v ghettu Terezín(Univerzita Pardubice, 2024) Havlíčková, Lucie; Horáčková, Kateřina; Škvrňáková, JanaPředložená diplomová práce je historickou studií z období holokaustu. V teoretické části jsou popsána historická fakta důležitá pro pochopení předložených výsledků v empirické části. Empirická část se zabývá gynekologickou péčí o ženy v Terezíně v období 1941-1945, respektive operačními výkony, těhotenstvím, porody a kým byla tato péče poskytována. Výstupem diplomové práce byly výpočty narozených osob v ghettu Terezín a počty přeživších z těchto porodů z databáze obětí Památníku Terezín. Zjištěny byly nejčastější gynekologické operační výkony z období listopad 1944 až červen 1945 a jména lékařských, ošetřovatelských osobností.Diplomová práce Otevřený přístup Adaptační proces sester pro perioperační péči(Univerzita Pardubice, 2024) Chlebcová, Hana; Horáčková, Kateřina; Marková, IvaTato diplomová práce se věnuje adaptačnímu procesu sester pro perioperační péči. Teoretická část popisuje adaptační proces zaměstnanců v jeho obecné rovině, rolím jednotlivých účastníků adaptačního procesu i pojmům souvisejícím s procesem adaptace jako např. motivace, edukace, pedagogická komunikace, jedna kapitola je věnována perioperační péči. Průzkumná část se zabývá tím, jak mají vybraná pracoviště nastaven adaptační proces sester pro perioperační, jak je řízen a organizován, jakou mají dokumentaci, jak probíhá praktický zácvik a jak probíhá jeho hodnocení. Pro zpracování kvalitativního průzkumu byla zvolena metoda interpretativní fenomenologické analýzy. Data byla získána technikou polostrukturovaných rozhovorů a analýzou dokumentace k AP. Bylo zjištěno, že na pracovištích je nastaven AP odlišně, a to podle potřeb pracoviště a personálního obsazení. Zásadní roli v AP zastává školitelka, která je pro nové sestry hlavním zdrojem informací a osobou poskytující bezpečí a jistotu. Základní dokumentace k AP byla na každém pracovišti nastavena zdravotnickým zařízením, její určení pro perioperační sestry bylo na každém pracovišti velmi odlišné.Diplomová práce Otevřený přístup Paliativní péče v gynekologické onkologii(Univerzita Pardubice, 2024) Dolanská, Nikola; Horáčková, Kateřina; Václavíková, KláraDiplomová práce na téma Paliativní péče v gynekologické onkologii je prací teoreticko-průzkumnou. Teoretická část je zaměřena na gynekologické nádory, včetně nádorů, které se mohou vyskytovat v těhotenství. V další kapitole teoretické části se zabýváme samotnou paliativní péčí, je zde popsána definice, historický vývoj paliativní péče a základy komunikace v paliativní péči. Součástí je také rozdělení paliativní péče, a kdo všechno spadá do multidisciplinárního týmu paliativní medicíny. Teoretická část dále popisuje biologické, psychologické, sociální a spirituální potřeby pacienta. V průzkumné části diplomové práce bylo prostřednictvím dotazníkového šetření zjišťováno, jaká je míra důležitosti a naplněnosti potřeb onkologických pacientů ovlivňující jejich kvalitu života pomocí standardizovaného dotazníku PNAP (Patient Needs Assessment in Palliative Care). Průzkum se prováděl ve dvou pražských nemocnicích. Výsledky průzkumu ukazují, že důležitost jednotlivých potřeb je u pacientů odlišná, nejdůležitější potřebou je dle respondentek přítomnost někoho blízkého. Dle průzkumu je tato potřeba zároveň i nejlépe naplněna.Diplomová práce Otevřený přístup Zvládání stresové zátěže u sester na jednotkách intenzivní péče(Univerzita Pardubice, 2024) Dohnalová, Nicole; Horáčková, Kateřina; Blanař, VítDiplomová práce je metodologicky koncipována jako teoretický typ práce mající rešeršní charakter, konkrétně se jedná a scoping review. Tato práce je zaměřena na zvládání stresové zátěže u sester na jednotkách intenzivní péče. Stresová zátěž je často skloňovaným problémem ve zdravotnictví. Teoretická část práce nabízí nahlédnutí do problematiky stresu, stresových faktorů spojených s prací sestry na jednotkách intenzivní péče a psychohygieny. V empirické části jsem za pomoci pěti vědeckých databází vyhledala 1123 validních celosvětových studií. Základním krokem při hledání relevantních studií bylo identifikovat klíčová slova formulovaná na základě předem stanovené review otázky. Pro tuto diplomovou práci byl zvolen typ otázky účinnosti, která má za úkol zjistit, které intervence jsou účinné pro sestry z jednotek intenzivní péče. Vyhledané studie byly následně blíže prozkoumávány a na základě duplicity a dalších vyřazovacích kritérií bylo zařazeno 12 studií do konečného souboru relevantních zdrojů. Výsledky dílčích studií jsou sepsány v přehledové tabulce. Na závěr bych chtěla poukázat na to, že většina intervencí, které měly výborné výsledky, byly edukačního směru.Diplomová práce Otevřený přístup Hodnocení potřeb pacientů v paliativní péči na hematoonkologické klinice(Univerzita Pardubice, 2024) Langerová, Tereza; Horáčková, Kateřina; Šoukalová, KristýnaDiplomová práce je věnována paliativní péči, která je jednou z neodmyslitelných součástí odchodu hematologických a onkologických pacientů v těžkých stádiích jejich nemoci. Jedná se o přístup, pomocí kterého se snažíme o co možná největší komfort pacientů v konečné fázi života. Teoretická část práce se věnuje samotnému úvodu do oblasti paliativní péče, jejímu dělení, využití v praxi a historii. Nejsou opomenuty ani kapitoly zabývající se potřebami pacientů, které jsou rovněž důležité v hematologické a onkologické problematice. Praktická část má za úkol pomocí standardizovaného dotazníku PNAP zjistit, jaké potřeby jsou pro pacienty v konečné fázi života nejdůležitější. Dále by mělo být výzkumem zjištěno, zda jsou provedeny na klinikách hematologie a onkologie patřičné kroky k tomu, aby byly tyto potřeby dostatečně uspokojeny a pacienti nestrádali v žádné oblasti. Po zhodnocení všech výsledků bylo zjištěno, že pro pacienty byla nejdůležitější doménou respekt a podpora zdravotnického personálu. Pořadí důležitosti ostatních domén bylo následující: autonomie, fyzické symptomy, sociální oblast, smysl života a smíření, možnost sdílení emocí a jako poslední religiózní potřeby. V oblasti saturace byla nejvíce uspokojenou položkou rovněž doména respektu a podpory zdravotnického personálu a fyzických symptomů, dále autonomie, sociální oblast a smysl života a smíření. Domény sdílení emocí a religiózní potřeby byly na posledním místě.Diplomová práce Otevřený přístup Výživa a pohybová aktivita jako bazální pilíř ošetřovatelské péče o onkologické pacienty(Univerzita Pardubice, 2024) Čermáková, Anna; Horáčková, Kateřina; Holubová, MarieDiplomová práce se zaměřuje na problematiku výživy a pohybové aktivity u onkologických pacientů. Jedná se práci teoreticko-průzkumnou. Teoretická část shrnuje poznatky o příčinách, příznacích a diagnostice onkologických onemocnění. Věnuje se hodnocení nutričního stavu a doporučením v oblasti výživy a pohybové aktivity u onkologických pacientů. V průzkumné časti jsou prezentována data od respondentů, kteří byli vybráni podle předem stanovených kritérií. Zkoumanými položkami bylo věkové složení pacientů, jejich hmotnost a BMI, laboratorní hodnoty albuminu, celkové bílkoviny, hemoglobinu, lymfocytů a dále vyplnění dotazníku zvládání základních denních aktivit a stanovení rizika podvýživy. Data byla shromážděna na Oddělení klinické onkologie. Byla zaznamenána do archů a poté zpracovávána v programech Microsoft Excel a Statistica. V průzkumné části bylo prokázáno, že vybraný vzorek respondentů vykazuje pokles hladiny hemoglobinu, celkové bílkoviny i míry soběstačnosti po podání chemoterapie.Diplomová práce Otevřený přístup Deaktivace implantabilního kardioverteru-defibrilátoru(Univerzita Pardubice, 2023) Červená, Jana; Horáčková, Kateřina; Pospíchal, JanDiplomová práce se zabývá tématem deaktivace implantabilního kardioverteru-defibrilátoru (ICD). Teoretická část popisuje celistvé informace o přístroji ICD od jeho funkce až k procesu deaktivace, vysvětluje jednotlivé aspekty spojené s deaktivací ICD. Průzkumná část se věnuje popsání celého procesu deaktivace i samotné deaktivace ICD pohledem lékařů. Přináší poznatky, jaké lékaři podávají informace, u jakých pacientů se s deaktivací setkávají a zda pacienti dostávají, dle zkušenosti lékařů, neadekvátní výboje v závěrečné fázi života.Diplomová práce Otevřený přístup Potřeby seniorů na konci života(Univerzita Pardubice, 2023) Hrachová, Dana; Horáčková, Kateřina; Šoukalová, KristýnaDiplomová práce zjišťuje potřeby seniorů na konci života, kteří žijí v domově pro seniory. Teoretická část, která představuje teoretické východisko pro část empirickou, popisuje základní pojmy stáří, umírání a smrt pomocí literární rešerše odborné literatury. Empirická část diplomové práce předkládá metodiku a výsledky kvalitativního výzkumu. Výzkum byl realizován za přístupu interpretativní fenomenologické analýzy, pomocí polostrukturovaných rozhovorů se skupinou seniorů žijících v instituci. Výsledky průzkumné části ukazují, že senioři přemýšlí o své smrti, svých potřebách a možnostech péče o ně na konci života. Senioři vyjadřovali potřebu hovořit o svých přáních a potřebách se svými nejbližšími. Tato potřeba často není ze strany blízkých saturována.Diplomová práce Otevřený přístup Historie Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné zdravotnické školy v Hradci Králové po současnost(Univerzita Pardubice, 2023) Brdičková, Lucie; Horáčková, Kateřina; Taliánová, MagdaDiplomová práce popisuje historii zdravotnického vzdělávání v Hradci Králové po současnou dobu. Vývoj vzdělávání je zaměřený na rozvoj řádového a civilního zdravotnického ošetřovatelství, které je popisováno v teoretické i praktické části. Teoretická část popisuje vznik a vývoj ošetřovatelského vzdělávání od 10. století po současné období v zahraničí a v Čechách. Výzkumná část práce je změřena na historii ošetřovatelského vzdělávání v Hradci Králové od poloviny 19.století do současného školního roku. Výzkum diplomové práce je výzkumem historickým, mapujícím vývoj ošetřovatelského vzdělávání v Hradci Králové. Data pro výzkum byla získána z archivního fondu, obsahující knihy pamětní s výročními i závěrečnými zprávami a knihy správní, obsahující protokoly z porad, spisový materiál, jehož spisy obsahovaly oběžníky, nařízení a statistické výkazy o počtu žáků. Byla analyzována metodou obsahové analýzy dokumentů, podrobených kritikou pramene. Dokumenty byly posuzovány a srovnávány s dalšími získaným materiálem, který se zabýval v minulosti tímto tématem.Diplomová práce Otevřený přístup Vzájemný vztah bolesti s úzkostí a depresí u onkologického pacienta(Univerzita Pardubice, 2023) Stejskalová, Vendula; Horáčková, Kateřina; Brothánková, PavlínaDiplomová práce je zaměřena na problematiku vztahu mezi bolestí a úzkostí i depresí u onkologicky nemocného pacienta. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá okrajově onkologickou problematikou, kam řadíme epidemiologii, etiologii, symptomatologii nádorových onemocnění. Následuje rozdělení bolesti u onkologicky nemocného pacienta, kde bude popsána akutní, chronická a průlomová bolest. Jsou uvedeny klinické hodnocení intenzity bolesti. Pozornost je také věnována zvláštnostem při komunikaci s onkologickým pacientem. Dále je blíže rozebrána úzkost a deprese u onkologického pacienta. Praktická část obsahuje kvantitativní výzkumné šetření. Cílem šetření bylo zjistit jaký vztah je mezi bolesti a úzkostí a depresí u onkologického pacienta za užití validního dotazníku HADS (Hospital Anxiety and Depression Scale) a teploměru bolesti. V této části došlo ke zhodnocení vztahu mezi bolestí a úzkostí a mezi bolestí a depresí u 100 respondentů. Z šetření vyplynulo, že s rostoucím stádiem onemocnění klesá pozorování úzkosti i deprese. Nejvíce se úzkost vyskytovala v prvním stádiu onkologického onemocnění. Dále výsledky šetření poukazují na to, že pacientova bolest nemá statisticky významný vztah k depresi a úzkosti.