Certifikované metodiky FR
Permanentní URI k tomuto záznamuhttps://hdl.handle.net/10195/61968
Procházet
13 výsledky
Search Results
Památkový postup Otevřený přístup Komplexní přístup k průzkumu štukových děl (na příkladu vytlačovaných štukatur)(Univerzita Pardubice. Fakulta restaurování., 2022) Tišlová, Renata; Kovářík, Zdeněk; Míchalová, Zdeňka; Krajíček, Vojtěch; Šefců, Radka; Pavelka, KarelPrůzkum hraje klíčovou roli při plánování ochrany a obnovy (nejen) štukových památek. Předkládaný dokument představuje průzkum specifické skupiny štukových památek - dekorativních štuků zhotovených technikou ražení, které stojí zcela na okraji zájmu péče a ochrany kulturního dědictví. Možnosti poznávání této skupiny památek jsou prezentovány z pohledu mnoha profesí a rozsahu zájmu - dějiny umění, technologické rozbory a restaurátorské průzkumy. Příklad komplexního průzkumu a ověření památkového postupu byl proveden při průzkumu štukové výzdoby z kostela sv. Jana Křtitele z Dešné v České republice. Detailní průzkum této památky se stal modelovým příkladem, na kterém byly demonstrovány možnosti výzkumu koncipovaného v mezioborovém dialogu mezi restaurátory, historiky umění a přírodovědci. Díky vzájemné spolupráci se podařilo komplexně rekonstruovat uměleckohistorický kontext vzniku díla, popsat specifickou štukovou techniku v jejích nuancích a použité materiály. Vybraná památka výstižně představuje referenční příklad, kdy propojení dílčích průzkumů může pomoci ke komplexnímu poznání památky v původně zcela neznámém kontextu a stává se podkladem pro plánování kvalitního a odpovědného restaurátorského zásahu.Památkový postup Otevřený přístup Možnosti restaurování skleněných mozaik „in situ“(Univerzita Pardubice. Fakulta restaurování, 2019) Viková, Barbora; Vojtěchovský, Jan; Hampl, Petr; Škrabalová, Adéla; Válek, Jan; Zamrazilová, LenkaPamátkový postup se zaměřuje na nejčastější problémy při restaurování exteriérových skleněných mozaik, jimiž jsou zejména ztráta adheze mozaikových kostek k ložné maltě a povrchové znečištění mozaik ve formě tmavého rezistentního povlaku. V předkládaném textu jsou na třech (respektive čtyřech) dílech popsány komplexní restaurátorské postupy uplatnitelné při řešení problematiky restaurování in situ, tedy přímo v místě umístění mozaiky, bez nutnosti jejího sejmutí. Rovněž je v památkovém postupu věnován prostor metodám doplňování chybějících mozaikových kostek a jiným dílčím úkonům, které je obvykle třeba provést při restaurování skleněných mozaik in situ. Restaurování je v rámci památkového postupu ilustrováno na čtyřech exteriérových mozaikových realizacích, které se vzájemně liší jak typem použitého mozaikového skla, tak složením maltového lože. Konkrétně se jedná o skleněnou štípanou mozaiku na průčelní fasádě kostela Panny Marie Růžencové v Českých Budějovicích, skleněnou štípanou mozaiku na náhrobku Jana Tumpacha na Vinohradském hřbitově, skleněnou mozaiku z plochého vitrážového skla na průčelí kostela Nanebevzetí Panny Marie v Táboře-Klokotech a skleněnou štípanou mozaiku umístěnou na betonovém panelu na sídlišti v Praze-Vršovicích.Metodika Otevřený přístup Dokumentace hřbitovů a sepulkrálních objektů s památkovou a kulturní hodnotou: certifikovaná metodika(Univerzita Pardubice. Fakulta restaurování, 2022) Hečková, PetraTato metodika představuje základní terminologická východiska a soubor možných postupů pro průzkum a dokumentaci sepulkrálních památek a historických hřbitovů. Cílem těchto postupů je vytvoření návodu, který zohledňuje podstatné a specifické znaky moderních sepulkrálních památek - tedy především objektů z 19. a první poloviny 20. století - jako je diverzita a vzájemná koexistence různých materiálů, význam epigrafické složky náhrobků nebo výtvarné řešení hrobového místa. Na straně druhé se snaží navrhnout postupy pro dokumentaci historických hřbitovů jako systému se složitým vývojem, jehož nedílnou součástí je i složka vegetace (hřbitovní zeleně) a další prvky hřbitovní architektury (hřbitovní zdi, umrlčí komory, mobiliář), nikoli jen jako prostého souboru jednotlivých sepulkrálních objektů. Zároveň nastiňuje určité možnosti, jak lze postupovat při stanovení památkové hodnoty historických hřbitovů. Metodika je určena pro různé skupiny uživatelů, od odborníků a specialistů v památkové péči, až po občanské inciativy věnující se revitalizaci zaniklých hřbitovů. Důležitou skupinou jsou také správci hřbitovů a samosprávy menších obcí.Metodika Otevřený přístup Metodika správného postupu při popisu knižní vazby českého původu a její slepotiskové výzdoby(Univerzita Pardubice. Fakulta restaurování, 2022) Slovik, RadomírMetodika stanovuje na konkrétních příkladech historických vazeb pravidla, jak správně postupovat při odborném popisu slepotiskové výzdoby historických vazeb českého původu ze 16. století. Uživatele názorně povede v tvorbě správného popisu knižní vazby a určení jejího typu, dále mu pomůže při identifikaci užitých materiálů a zvoleného typu kompozičního schématu vyplněného otisky nářadí. Důraz bude kladen na unifikovanou terminologii a ikonografii popisu motivů slepotiskového nářadí. Samostatná pozornost bude navíc věnovaná způsobům dokumentace slepotiskové výzdoby vazeb. V neposlední řadě bude důraz kladen na unifikovanou terminologii.Památkový postup Otevřený přístup Lepení sádrových odlitků(2020) Zítková, Petra; Ďoubal, Jakub; Tišlová, Renata; Kokstejnová, AnetaCílem památkového postupu bylo vytvořit studii, která se nejprve zaměřila na hodnocení materiálů (tradičně užívaných i moderních) podle kritérií odpovídajících požadavkům pro současné restaurátorské postupy. Ze získaných informací a poznatků studie postup následně doporučuje použití vhodného adhezního materiálu a dále představuje několik možností řešení postupů při lepení v závislosti na poškození děl, které zastupují nejčastěji řešené situace v rámci restaurování sádrových odlitků. Metody a postupy demonstruje na vybraných památkových objektech ze sádry pocházejících ze sbírky sádrových odlitků Stanislava Suchardy, u nichž byly využity a ověřeny v rámci jejich restaurování.Památkový postup Otevřený přístup Výběr vhodné metody pro čištění děl ze sádry(2020) Mrověc, Pavel; Ďoubal, JakubPamátkový postup shrnuje dosavadní znalosti v tomto oboru a předkládá současné možnosti čištění, jejich výhody a nevýhody. V praxi je většinou čištění výsledkem kombinace různých metod, a proto se tento památkový postup nesoustředí na jednu konkrétní metodu čištění, ale spíše na způsob výběru a ověřování vhodné metody pro konkrétní památkový objekt. Cílem je popsat optimální postup při charakterizaci znečištění a substrátu, stanovit kritéria pro volbu vhodné metody, respektive koncepce restaurování, a postupy pro následné ověřování uvažovaných metod čištění.Metodika Otevřený přístup Péče o sádrové odlitky(2020) Ďoubal, Jakub; Zítková, Petra; Tišlová, Renata; Kulhánek, Martin; Rejman, Petr; Glombová, BarboraMetodika se zabývá problematikou uměleckých děl ze sádry. Cílem metodiky je stanovit vhodný režim pro transport, uložení a prezentaci sádrových odlitků a také vymezit základní kritéria pro průzkum a konzervaci těchto děl.Památkový postup Otevřený přístup Restaurování skleněných mozaik v epoxidovém loži(2020) Viková, Barbora; Vojtěchovský, Jan; Hampl, Petr; Svoboda, David; Kučerová, IrenaPostup se zaměřuje na restaurování skleněných mozaik z 2. pol. 20. století, které byly v rámci původní technologie osazovány do epoxidové pryskyřice. Výhodou měl být vznik lehkých, snadno transportovatelných konstrukcí (panelů). Pro podkladové desky těchto panelů byly používány různé materiály jako ocelová výztuž, hliníkový plech, ale i dřevotřísková deska. V průběhu času se ukázalo epoxidové lůžko jako nevhodné, zvláště v exteriérových podmínkách, kde často docházelo k jeho degradaci či úplnému rozpadu. Proto bylo nutné zvažovat nahrazení původního osazovacího materiálu novým. Výměna podložky je v rámci památkového postupu ilustrována na třech mozaikových realizacích, konkrétně na skleněné štípané mozaice, která je příkladem mozaiky zalévané epoxidem z rubu s vloženou kovovou konstrukcí, a na dvou mozaikách z mačkaných kostek, které reprezentují mozaiku lepenou epoxidem na podkladovou dřevotřískovou desku. Pro oba typy mozaik byl vyvinut zcela nový, stabilnější systém osazení mozaikových kostek.Památkový postup Otevřený přístup Restaurování sgrafit na cementové podložce(2020) Machačko, Luboš; Bláha, JiříHlavním záměrem předkládaného památkového postupu bylo popsat specifika sorelového sgrafita, pojmenovat hlavní problémy jeho restaurování a na postupech ověřených zkušebními zásahy navrhnout vhodné řešení. Podkladem stanovení postupu jsou výsledky terénního a laboratorního výzkumu získané v průběhu výzkumného projektu. Úvodní tezí výzkumu, který stanovení památkového postupu předcházel, byl literaturou často opakovaný fakt, že se pro sorelová sgrafita využívala cementové omítky. Objevoval se nejen v recentní literatuře, ale zdůrazňovaly jej i dobové příručky. Při samotném restaurátorském průzkumu a laboratorním vyhodnocení odebraných vzorků byl vyvrácen. Ukázalo se, že sgrafita 50. let byla ve většině případů prováděna tradiční vápennou technologií. Samotné cementové sgrafito se stalo až výsadou 60. a 70. let 20. století a často bylo využíváno v poloprofesionálním či přímo amatérském prostředí. Hlavním rozdílem mezi sorelovými sgrafity a sgrafity předchozích etap vývoje tak byla volba podkladu. Sorelová sgrafita byla často prováděna na cementovém (betonovém) podkladu, resp. na panelech. Ve zkoumaných příkladech nevyplynuly z této skutečnosti závažnější problémy, které by bylo nutné při restaurátorských zásazích aktuálně řešit. Předkládaný památkový postup tak především definuje ostatní problémy, s nimiž se restaurátoři setkali, a popisuje metody restaurování, které byly použity při vzorových restaurátorských zásazích, a které je možné aplikovat i na další památky z této skupiny.Památkový postup Otevřený přístup Restaurování betonové sochy(2020) Červinka, Josef; Říhová, VladislavaSoučasné domácí i zahraniční bádání věnuje problematice sanace betonu velkou pozornost, většinou je však zaměřena na architektonická díla a jejich povrchy. Soustředěný výzkum věnovaný konzervačním a restaurátorským metodám drobnějších sochařských děl z betonu je ojedinělý. Cílem předloženého památkového postupu bylo ověřit na referenčním zásahu (socha Hudebník Aloise Šutery z roku 1965 ze hřbitova v Přerově) způsob opravy betonové sochy, který by splňoval v maximální možné míře podmínky pro sanaci betonových konstrukcí a zároveň byl proveden v intencích restaurátorských zásahů obvyklých na památkově chráněných sochách z anorganických materiálů. Při restaurování této sochy byla použita inovativní technika úpravy povrchu sochy, která by do budoucna mohla být cestou k efektivní ochraně bez výrazných estetických změn a setření stop dokládajících existenci díla v čase. Tato technika je na bázi minerálního nátěru, jehož cílem je zaplnění drobných trhlin a větších pórů v povrchu sochy, aniž by byla setřena struktura povrchu umožňující čitelnost starších, z části snad autorských, doplňků.