Sebepojetí dětí z neúplných rodin ve srovnání s dětmi z rodin úplných

Abstract

Bakalářská práce se zabývá sebepojetím dětí z neúplných rodin ve srovnání s dětmi z rodin úplných. Obsahově se skládá ze dvou částí, a to z teoretické části a praktické části. Teoretická část se věnuje problematice sebepojetí a rodiny. Na začátku práce je vymezen pojem sebepojetí, aspekty a související pojmy. Dále je pozornost věnována vývoji sebepojetí v adolescenci a možným ovlivňujícím faktorům. Ve druhé teoretické části se práce zaměřuje na definici rodiny, její funkce, typy a dále na vznik neúplných rodin, formy, příčiny a možné dopady na děti. Praktická část byla realizována pomocí dotazníkového šetření s využitím Rosenbergovy škály sebehodnocení. Výzkumný soubor tvořilo 103 respondentů ve věku 11-15 let. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda existují rozdíly v úrovni sebehodnocení dětí z úplných a neúplných rodin, přičemž sebehodnocení bylo v této práci chápáno jako jedna z měřitelných složek sebepojetí. Výsledky výzkumu ukázaly, že mezi těmito skupinami nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v úrovni sebehodnocení. Zjištění naznačují, že ve sledovaném souboru nebyl prokázán významný vliv rodinné struktury na úroveň sebehodnocení.