De-profesionalizační novela v mezinárodní perspektivě přístupů k učitelské profesi

Show simple item record

dc.contributor.author Spilková, Vladimíra cze
dc.date.accessioned 2024-08-24T07:32:19Z
dc.date.available 2024-08-24T07:32:19Z
dc.date.issued 2023 cze
dc.identifier.issn 1211-4669 cze
dc.identifier.uri https://hdl.handle.net/10195/83845
dc.description.abstract Cílem přehledové studie založené na metodologii desk research je detailně analyzovat nejkontroverznější pasáže aktuálně navrhované novely zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících v širším kontextu přístupů české vzdělávací politiky k učitelské profesi a učitelskému vzdělávání po roce 1989. V centru kritické reflexe novely, označované jako de-profesionalizační a de-kvalifikační, je opodstatněnost důvodů a korektnost a relevance používaných argumentů, které mají legitimizovat potřebnost tak radikální změny. Zásadní pozornost je věnována vysvětlení de-profesionalizačního charakteru novely vyjadřujícího zpochybnění důležitosti specifických profesních znalostí a dovedností nutných pro kvalitní výkon profese, které odlišují práci profesionálů od poučených, byť třeba osobnostně disponovaných pedagogických laiků. Jsou identifikována rizika de-profesionalizace učitelství z hlediska dopadů na kvalitu školního vzdělávání a krátkodobých i dlouhodobých dopadů na učitelskou profesi, její ocenění a prestiž ve společnosti. Záměr české vzdělávací politiky podporující de-profesionalizaci učitelství je kontrastován s vůdčími trendy ve vyspělých západoevropských zemích, tedy zejména s podporou profesionalizace učitelství a důrazem na zvyšování kvality učitelského vzdělávání v souvislosti s výrazně se zvyšujícími požadavky na učitele. V centru pozornosti je prezentace klíčových pedeutologických konceptů, zejména profesionalizace učitelství, profesionalita učitele a její jádro – profesní znalosti a poznatková báze učitelství (professional knowledge, knowledge base for teaching). V závěru studie je na základě dat – z komparativních, historických a pedeutologických analýz i empirických výzkumů – zhodnoceno, zda je tak zásadní změna v přístupu k učitelské profesi opodstatněná, věrohodně zdůvodněná korektními a relevantními daty, zda odpovídá současnému poznání a zda je v souladu s důležitými strategickými dokumenty vzdělávací politiky (např. Strategie 2030+) i klíčovými trendy a doporučeními na mezinárodní úrovni. cze
dc.format p. 12-45 cze
dc.language.iso cze cze
dc.relation.ispartof Pedagogická orientace, volume 33, issue: 1 cze
dc.rights Pouze v rámci univerzity cze
dc.subject učitelská profese cze
dc.subject kvalifikační požadavky cze
dc.subject novela zákona cze
dc.subject profesionalizace a de-profesionalizace učitelství cze
dc.subject profesionalita učitele cze
dc.subject vzdělávací politika cze
dc.subject teaching profession eng
dc.subject qualification requirements eng
dc.subject amendment to the law eng
dc.subject professionalization and de-professionalization of teaching eng
dc.subject teacher professionalism eng
dc.subject education policy eng
dc.title De-profesionalizační novela v mezinárodní perspektivě přístupů k učitelské profesi cze
dc.title.alternative The de-professionalizing bill in the international perspective of approaches to the teaching profession eng
dc.type article cze
dc.description.abstract-translated The aim of this review study, based on desk research methodology, is to analyze in detail the most controversial sections of the proposed amendment to Act No. 563/2004 Coll. on pedagogical staff in the wider context of the approaches of Czech education policy towards the teaching profession and teacher education after 1989. The critical reflection of the amendment, referred to as de-professionalizing and de-qualifying, focuses on the legitimacy of the reasons and the correctness and relevance of the arguments used to legitimize the need for such a radical change. Significant attention is paid to explaining the de-professionalizing nature of the amendment, which questions the importance of specific professional knowledge and skills necessary for the quality performance of the profession, which differentiate the work of professionals from informed, albeit personally disposed, pedagogical laypersons. Risks of de-professionalizing teaching in terms of the impact on the quality of school education and short-term and long-term effects on the teaching profession, its recognition, and prestige in society are identified. The Czech education policy’s intention to support the de-professionalizing of teaching is contrasted with leading trends in advanced Western European countries, particularly supporting the professionalization of teaching and emphasizing the improvement of the quality of teacher education in relation to the significantly increasing demands on teachers. The presentation of key pedeutological concepts, particularly the professionalization of teaching, teacher professionalism, and its core – professional knowledge and knowledge base for teaching – is the focus of attention. Based on data from comparative, historical, and pedeutological analyses, as well as empirical research, the study evaluates whether such a fundamental change in the approach to the teaching profession is justified, convincingly supported by correct and relevant data, corresponds to current knowledge, and is in line with important strategic educational policy documents (e.g., Strategy 2030+) and key international trends and recommendations. eng
dc.peerreviewed yes cze
dc.publicationstatus postprint cze
dc.identifier.doi 10.5817/PedOr2023-1-12 cze
dc.relation.publisherversion https://journals.muni.cz/pedor/article/view/33772 cze
dc.identifier.obd 39889607 cze


This item appears in the following Collection(s)

Show simple item record

Search DSpace


Advanced Search

Browse

My Account