Cílem diplomové práce je analyzovat a popsat metody zacházení, penitenciární péči u odsouzených zařazených do konceptu otevřené věznice v Jiřicích. Model otevřené věznice je pro Českou republiku novým, do té doby neznámým prvkem. Mnoho odborníků penologických věd se shoduje, že by se vězenství mělo modernizovat a zavádět inovativní prvky, které by zlepšily úroveň a efektivitu českého vězeňství. Vzorem pro mnohé státy mohou být skandinávské země, které jsou v oblasti penitenciární vědy považované za vyspělé. Určitou modernizační snahou českého vězeňství je zavedení nového typu věznic - formát otevřené věznice. Model otevřené věznice zavedla Česká republika formou pilotního projektu Otevřené věznice v Jiřicích. Diplomová práce je zaměřená na tento typ věznic, na které nahlíží jako na nový způsob zacházení s odsouzenými. Práce porovnává metody otevřené věznice s tradičními metodami zacházení v pevné věznici. Teoretická část stanovuje teoretická východiska, nabízí pohled na vývoj trestu v historickém kontextu, popisuje organizační jednotky vězeňství, zabývá se SARPem a programem zacházení. Diplomová práce byla vedená formou terénního výzkumu a těžištěm praktické části byl rozhovor s vedoucí oddělení PhDr. Mgr. Hanou Prokopovou. Cílem diplomové práce bylo zjistit principy a fungování otevřené věznice v ČR v porovnání se zahraničím. Snahou byla charakteristika metodiky penitenciární péče, popsání vzniku otevřené věznice, plány a vize do budoucnosti. V práci jsou vymezeny charakteristiky odsouzených, zařazených do otevřené věznice. V neposlední řadě sleduje úspěšnost při naplňování stanovených cílů otevřené věznice.
