Práce se zabývá proměnami genderových identit v historii českého skautingu. Soustředí se na otázku, co znamenalo být skautem či skautkou v různých obdobích a jaké byly jejich ideální podoby. Prostřednictvím skautské literatury se snaží rekonstruovat diskurzivní rovinu skautingu a odkrýt další vlivy, které měly na tyto identity vliv. Pomocí orální historie pak odkrývá rovinu aktérské zkušenosti.
