Abstrakt:
Studie se zabývá příslušníky maloměstských řemeslnických rodin, tj. nižších středních vrstev, přičemž středem pozornosti je jejich korespondence. Osobní dopisy těchto osob jsou totiž přímým dokladem úrovně jejich vzdělání a zároveň reprezentují vzdělanost řemeslnictva jako sociální skupiny. Korespondence žen a dívek byla analyzována jako zdroj informací (obsahová analýza) a zároveň i po formální stránce. Výsledky analýzy ukazují, že manželky a dcery řemeslníků měly nečekaně dobré znalosti pravopisu, dodržovaly zdvořilostní úzus písemného projevu obvyklý v jejich sociálním prostředí a disponovaly slušnými formulačními dovednostmi; rovněž ukazují dopisy jako bohatý zdroj pro výzkum vzdělanostní úrovně této sociální skupiny.