Restaurování štukové výzdoby lunety s plastikou Marta v císařském pokoji na zámku v Bučovicích a Technika renesančního štuku stucco romano na vybraných štukových dílech v Čechách a na Moravě

Abstract

Diplomová práce je komponována do tří částí, praktické, teoretické a experimentální. Praktická část diplomové práce prezentuje komplexní průzkum a restaurování renesanční terakotové plastiky válečného boha Marta, která je součástí bohaté figurální štukové výzdoby Císařského pokoje na zámku v Bučovicích. V praktické části je popsán průzkum, na něj navazující koncepce zásahu a samotný složitý restaurátorský zásah, který je koncipován jako modelové restaurování, které by bylo možné využít na ostatní plastiky bučovického souboru. Hlavním cílem zásahu bylo kromě očištění a zajištění poškození zásadní redukce zásahu zpoloviny 20. století, který velmi razantním způsobem ovlivnil estetickou podobu díla. Restaurování proto zahrnovalo snímání novodobých bílých nátěrů, sádrových doplňků a přezlacení na starší vrstvy spadající do období vzniku díla nebo spíše na počátek 17. století. Tyto vrstvy se restaurovaly a nově provedené zásahy byly uskutečněny s maximálním ohledem na originál. Díky tomu se podařilo představit plastiku Marta v podobě, ve které se nacházela přibližně v 1. pol. 17. století.

Cílem teoretické části bylo popsat štukovou techniku stucco romano vycházející z římské tradice. Studium techniky se v první fázi opíralo o teoretické poznatky získané studiem historických traktátů a odborné literatury. V druhé fázi se výzkum problematiky opíral o podrobné průzkumy provedené in situ na vybraných štukových památkách. Referenčním objektem k výzkumu byla interiérová výzdoba letohrádku Hvězda v Praze, pro srovnání a diskusi charakteristik podoby štuku byla dále hodnocena štuková výzdoba Rytířského sálu zámku v Nelahozevsi a v tzv. Zachariášově pokoji na zámku v Telči. Průzkumy byly zaměřeny na studium formálních, výtvarných, technologických a materiálových charakteristik, jež byly doplněny o komplexní přírodovědné průzkumy a analýzy odebraných vzorků. Získané poznatky byly využity při podrobnějším popisu techniky římského štuku (stucco romano) a její podoby v tuzemském prostředí, výsledky byly dále aplikovány v rámci laboratorní části práce a při realizaci technologické kopie štukového reliéfu.

Třetí, experimentální část, se zaměřila na materiálové aspekty římského štuku. Laboratorní studie byla zaměřena na hodnocení vybraných vlastností vápenných pojiv, které zásadním způsobem určují vlastnosti tvárných štukových směsí v čerstvém stavu, při zpracování, ale i po zatvrdnutí. Vybraná vápenná pojiva byla studována ve formě vápenných kaší, práce se kvůli rozsahu i zaměření soustředila jen na studium vybraných vlastností čerstvých pojiv. Vlastnosti vápenných kaší byly dále studovány v závislosti na době uležení (max. do 1 roku), neboť doba uležení je pro vlastnosti vápenných kaší zásadním faktorem určujícím vlastnosti pojiv v čerstvém stavu. Výsledky byly částečně využity při praktických testech a při provedení technologické kopie vybraného reliéfu letohrádku Hvězda.