Abstrakt:
Zrození maďarského státu souviselo nejen s maďarskou invazí do střední Evropy a zničením Velké Moravy, ale také s intenzivní spoluprací mezi Maďary a Slovany. Slované předávali Maďarům znalosti o zemědělství, řemeslech a usedlém životě obecně, prostředkovali jim křesťanství a také znalosti o fungování státních struktur. Slovanská aristokracie se aktivně podílela na založení Uherského království. Tento slovanský příspěvek k formování středověké maďarské společnosti se nicméně neodráží v maďarských středověkých kronikách. V těchto textech, které se dochovaly z období mezi počátkem 13. a koncem 15. století, se role Slovanů při vzniku maďarského státu téměř nezmiňuje. Kroniky se opírají o starou maďarskou historickou tradici, spojují staré Maďary s Huny, tvrdí, že rod Arpádů měl zděděný nárok na Panonii, popisuje rituální smlouvu, která Maďary přivedla do země předchozích vládců, a popisuje vítězné bitvy s místními Slovany a jejich legendárními vládci. V těchto kronikách se Slované objevují pouze jako kontrolovaná a podrobená etnická skupina, která hraje při vzniku maďarského státu pouze pasivní roli. Středověké kroniky tak položily základ takzvané teorii podrobení, kterou moderní maďarský nacionalismus využíval od 18. století. Jedinou výjimkou z těchto textů je takzvaná Uhersko-polská kronika, která vznikla na dvoře arpádovského knížete a místokrále Chorvatska Kolomana ve 13. století. Tato kronika popisuje souvislost mezi slovanskými a maďarskými prvky na samém počátku uherského státu a christianizaci, která pronikala od Slovanů k Maďarům.
