Spontaneous spinal epidural haematoma: management and main risk factors in era of anticoagulant/antiplatelet treatment

Zobrazit minimální záznam

dc.contributor.author Stetkarova, Ivana
dc.contributor.author Ehler, Edvard
dc.contributor.author Brabec, Karel
dc.contributor.author Jelinkova, Lenka
dc.contributor.author Chylova, Miroslava
dc.contributor.author Weichet, Jiri
dc.contributor.author Ungermann, Leos
dc.contributor.author Peisker, Tomas
dc.date.accessioned 2022-06-03T12:16:18Z
dc.date.available 2022-06-03T12:16:18Z
dc.date.issued 2021
dc.identifier.issn 0028-3843
dc.identifier.uri https://hdl.handle.net/10195/79118
dc.description.abstract Aim of the study. Spontaneous spinal epidural haematomas (SSEH) are rare nosological units wherein acute collections of blood develop in the spinal canal. SSEH are usually manifested by sudden severe back pain accompanied by the development of neurological symptoms. In this study, we retrospectively describe management and the main risk factors of SSEH in a series of 14 cases. Material and methods. Between 2010 and 2019, we examined 14 patients (age range 17-89 years, 10 women) diagnosed with SSEH. Eight cases were patients using anticoagulant therapies (six warfarin, one dabigatran, one apixaban) and two others were using ASA of 100 mg/day. The exact localisation and extent of changes was determined from acute magnetic resonance imaging. Three people using warfarin had INR values higher than 3.0 at the time of their diagnosis. Results. Ten patients (71%) were taking oral anticoagulants or a ntiplatelet agents. In seven patients, SSEH were localised in the lower cervical/thoracic spine. Ten patients (71%) had arterial hypertension. Six patients underwent acute surgery due to rapidly developing spinal cord compression. Eight patients (57%) with slight or mild neurological symptoms were successfully managed without surgery. Conclusions. SSEH should be suspected in any patient receiving anticoagulant/anti platelet agents who complains of sudden, severe back pain accompanied by neurological symptoms. SSEH is mostly localised in the lower cervical/thoracic spine. Arterial hypertension appears to be a risk factor of SSEH. Early decompression is an important therapeutic approach; in cases with minor neurological deficits, conservative treatment may be chosen. eng
dc.format p. 574-581 eng
dc.language.iso eng
dc.publisher VM Media Group eng
dc.relation.ispartof Neurologia i Neurochirurgia Polska, volume 55, issue: 6 eng
dc.rights open access eng
dc.subject spontaneous spinal epidural haematoma eng
dc.subject spinal cord compression eng
dc.subject anticoagulant therapy eng
dc.subject surgical and non-surgical management eng
dc.subject warfarin eng
dc.subject spontánní spinální epidurální hematom cze
dc.subject komprese míchy cze
dc.subject antikoagulační léčba cze
dc.subject chirurgická a nechirurgická léčba cze
dc.subject warfarin cze
dc.title Spontaneous spinal epidural haematoma: management and main risk factors in era of anticoagulant/antiplatelet treatment eng
dc.title.alternative Spontální epidurální krvácení : menagement a hlavní rizikové faktory v době antikoagulační a antiagregační léčby. cze
dc.type article eng
dc.description.abstract-translated Cíl studie. Spontánní spinální epidurální hematomy (SSEH) jsou vzácné nozologické jednotky, u kterých dochází k akutnímu hromadění krve v míšním kanálu. SSEH se obvykle projevují náhlou silnou bolestí zad doprovázenou rozvojem neurologických příznaků. V této studii retrospektivně popisujeme léčbu a hlavní rizikové faktory SSEH na sérii 14 případů. Materiály a metody. V letech 2010–2019 jsme vyšetřili 14 pacientů (věkové rozmezí 17–89 let, 10 žen) s diagnózou SSEH. Osm případů byli pacienti užívající antikoagulační léčbu (šest warfarin, jeden dabigatran, jeden apixaban) a dva další užívali ASA v dávce 100 mg/den. Přesná lokalizace a rozsah změn byl stanoven z akutní magnetické rezonance. Tři lidé užívající warfarin měli v době diagnózy hodnoty INR vyšší než 3,0. Výsledek. Deset pacientů (71 %) užívalo perorální antikoagulancia nebo antiagregancia. U sedmi pacientů byly SSEH lokalizovány v dolní krční/hrudní páteři. Deset pacientů (71 %) mělo arteriální hypertenzi. Šest pacientů podstoupilo akutní operaci kvůli rychle se rozvíjející kompresi míchy. Osm pacientů (57 %) s mírnými nebo mírnými neurologickými příznaky bylo úspěšně zvládnuto bez operace. Závěry. SSEH by měl být podezřelý u každého pacienta užívajícího antikoagulancia/antiagregancia, který si stěžuje na náhlou silnou bolest zad doprovázenou neurologickými příznaky. SSEH je většinou lokalizován v dolní části krční/hrudní páteře. Arteriální hypertenze se zdá být rizikovým faktorem SSEH. Časná dekomprese je důležitým terapeutickým přístupem; v případech s menším neurologickým deficitem lze zvolit konzervativní léčbu. cze
dc.peerreviewed yes eng
dc.publicationstatus published version eng
dc.identifier.doi 10.5603/PJNNS.a2021.0066
dc.relation.publisherversion https://journals.viamedica.pl/neurologia_neurochirurgia_polska/article/view/PJNNS.a2021.0066/64425
dc.identifier.wos 000744178100010
dc.identifier.scopus 2-s2.0-85122213512
dc.identifier.obd 39887064


Tento záznam se objevuje v následujících kolekcích

Zobrazit minimální záznam

Vyhledávání


Rozšířené hledání

Procházet

Můj účet