Abstrakt:
Péče o pacienty s demencí je velmi náročná a klade vysoké nároky na pečující. Cílem práce bylo zjistit, jak se k pacientům s demencí chovají zdravotníci a další profesionální pečující ve vybraných zařízeních a zda bude pozorován rozdíl v chování zdravotníků v zařízení se supervizí a bez supervize. K získání potřebných dat byla použita metoda přímého zúčastněného skrytého pozorování. Toto pozorování bylo doplněno polostrukturovanými rozhovory s vybranými pracovníky, zaměřenými na jejich motivaci k výkonu pomáhajícího povolání, zvládání obtížných situací a možné způsoby podpory v podobě vzdělávání, supervize a podpory od nadřízených. V obou zařízeních byl zaznamenán výskyt nevhodného až patologického chování zdravotníků k pacientům, byla zaznamenána nevhodná komunikace (elderspeak, výhružky atd.), nešetrná fyzická manipulace s pacienty i ignorování jejich potřeb ze strany pečujících. Z rozhovorů vyplynulo, že pracovníci, kteří nemají přistup k supervizi by tento způsob podpory uvítali a také to, že mnozí zdravotníci nepociťují podporu ze strany svých nadřízených.