Zobrazit minimální záznam
dc.contributor.author |
Žďára, Jaroslav
|
|
dc.date.accessioned |
2021-06-23T06:41:48Z |
|
dc.date.available |
2021-06-23T06:41:48Z |
|
dc.date.issued |
2021 |
|
dc.date.submitted |
2021-01-06 |
|
dc.identifier.uri |
https://hdl.handle.net/10195/77718 |
|
dc.description.abstract |
Dizertační práce je zaměřena na problematiku optimalizace pracovní činnosti personálu
urgentního příjmu - Oddělení urgentní medicíny, či Emergency (dále jen OUM), v nemocnici
fakultního typu, a to zejména na nelékařský zdravotnický personál tohoto oddělení. Zjišťuje,
jaké faktory ovlivňují jak pozitivně, tak negativně systém práce OUM a zabývá se možnostmi,
které by mohly optimalizovat a tím zlepšit celkový pracovní výkon těchto zaměstnanců.
Oddělení urgentní medicíny je zásadním prvkem v systému péče o pacienta a tvoří dělící část
mezi přednemocniční a nemocniční péčí. Funguje jako pracoviště prvního kontaktu a umožňuje
třídění příchozích pacientů dle závažnosti stavu. U takto exponovaného pracoviště je tak možno
očekávat řadu faktorů, které mohou negativně ovlivnit systém práce a úroveň poskytované
zdravotní péče.
V rámci této práce byla snaha tyto faktory identifikovat a tak zjistit možnosti optimalizace práce
zdravotnického personálu na OUM, zejména u nelékařského. Na základě těchto faktorů byla
zpracována rámcová doporučení pro praxi.
V teoretické části práce bylo charakterizováno, jakým oddělením OUM je, v jakých
společenských a legislativních normách funguje a jak je tato problematika řešena nejen v ČR,
ale také v rámci rozvinutých států světa. Byly stanoveny dva hlavní cíle práce. Prvním bylo
určení faktorů, které mohou mít pozitivní či naopak negativní vliv na kvalitu a efektivitu
poskytované péče. V návaznosti na tyto faktory pak provedení jejich analýzy a vypracování
doporučení, které mají možný potenciál ovlivnit výkon práce na OUM. Dále byly stanoveny i
vedlejší úkoly, kam byla zařazena charakteristika OUM jako oddělení, provedení
psychologického šetření personálu ve vztahu k pracovní zátěži a provedení kvalitativního
šetření personálu.
V praktické části práce byla provedena situační analýza oddělení za pomoci SWOT analýzy,
které předcházela analýza makroprostředí pomocí PEST analýzy, mikroprostředí pomocí
Porterova modelu 5 sil a konečně vnitřního prostředí pomocí McKinseyho modelu 7S. Na toto
navazoval psychologický výzkum, prováděný dotazníkovou baterií, složenou z SUPOS 7, NAQ
a dotazníku stanovující škálu skupinové atmosféry. Tohoto šetření se účastnilo 30 respondentů.
Výzkum dále pokračoval kvalitativním šetřením personálu OUM dle zásad interpretativní
fenomenologické analýzy. Bylo provedeno 11 rozhovorů, napříč všemi zdravotnickými
profesemi, které na OUM poskytují zdravotní péči.
V rámci psychologického šetření bylo zjištěno, že personál OUM není vystaven žádnému jevu,
který by mohl vyvolávat zvýšenou nespokojenost na pracovišti či dokonce syndrom vyhoření.
Byla prokázána spokojenost s výkonem práce a s kolektivem OUM, kdy nebyl prokázán ani
deficit v rámci mezilidských vztahů na pracovišti.
To ale nekoresponduje s výstupy kvalitativního šetření, čímž byla prokázána opodstatněnost
použití tohoto typu výzkumu. Dle analyzovaných rozhovorů je na oddělení celá řada
negativních, ale i pozitivních jevů, které mohou ovlivnit způsob práce personálu na OUM.
Personál subjektivně vnímal jako velký nedostatek celkový systém práce a zaměření OUM, což
je vyvoláno zejména nepochopením filosofie OUM jako oddělení a je to dáno chybnou
komunikací managementu oddělení s pracovníky. S tím je spojena i skladba pacientů a
jednotlivé typy diagnóz, které se na OUM objevují a u kterých vzniká rozpor, zda patří či nepatří
na tento typ oddělení. Jako velký problém je vnímán personální stav oddělení, který je
vyvolávající příčinou kontinuálně rostoucí pracovní zátěže personálu a tím i potenciálu vzniku
syndromu vyhoření. S tím je spojena i skladba personálu, zejména u sester, kde je velmi citlivě
vnímán generační rozdíl a odlišný způsob pojetí práce. S tím je nepřímo spojena i problematika
obsazení jednotlivých služeb a celkově systém výkonu práce v rámci pracovního dne, který je
často odvislý ne dle potřeb OUM, ale potřeb navazujících oddělení mateřské organizace –
fakultní nemocnice.
Jako pozitivní faktory byly personálem subjektivně vnímány zejména motivační, kdy se
prokázala vysoká morálka a vůle personálu k práci na tomto oddělení. Dále se zde otevřel
prostor k posílení sounáležitosti a tím i zvýšení pracovního nasazení cestou posílení faktorů,
ovlivňujících firemní kulturu OUM. Potvrdilo se kvalitní logistické zabezpečení oddělení a
uspokojující výše finančních odměn. Jako velké pozitivum je vnímán rovnocenný postoj ke
všem členům zdravotnického týmu, kdy jasná diferenciace odpovědnosti vede k uznání jak
lékařské, tak nelékařské profese.
Doporučení pro praxi byly zpracovány jako všeobecné, s ohledem na zjištěná fakta a v kontextu
výstupů odborných publikací. Nicméně není ambicí dogmaticky určovat, jakým způsobem lze
tuto problematiku řešit, zejména z toho důvodu, že se projevila jako velmi komplexní a složitá,
přesahující rámec této dizertační práce. Ta vznikla jako možné vodítko a informační východisko
pro další, hlubší výzkum jednotlivých oblastí, které tato práce shromáždila. |
cze |
dc.format |
194 str. |
|
dc.language.iso |
cze |
|
dc.publisher |
Univerzita Pardubice |
cze |
dc.rights |
Bez omezení |
|
dc.subject |
oddělení urgentní medicíny |
cze |
dc.subject |
SWOT |
cze |
dc.subject |
SUPOS |
cze |
dc.subject |
NAQ |
cze |
dc.subject |
interpretativní fenomenologická analýza |
cze |
dc.subject |
zátěž |
cze |
dc.subject |
emergency |
eng |
dc.subject |
SWOT |
eng |
dc.subject |
SUPOS |
eng |
dc.subject |
NAQ |
eng |
dc.subject |
interpretative phenomenological analysis |
eng |
dc.subject |
work stress |
eng |
dc.title |
Možnosti optimalizace efektivity práce sester na Oddělení urgentního příjmu - Emergency |
cze |
dc.title.alternative |
Possibilities of work efficiency optimization at the department of emergency medicine of the university hospital |
eng |
dc.type |
disertační práce |
cze |
dc.date.accepted |
2021-02-25 |
|
dc.description.abstract-translated |
The thesis is focused on the optimization of the work activities of the staff of the Department
of Urgent Medicine – Emergency department of the University Hospital, with a focus on the
nurses staff of this department. It identifies what factors influence both the DUM work system
positively and negatively and deals with possibilities that could optimize and thus improve the
overall work performance of these employees.
The Emergency Medicine Department is an essential element in the patient care system and
links the pre-hospital and hospital care. It acts as a workplace of the first contact and allows
sorting of incoming patients according to the severity of the condition. A number of factors can
be expected at such an exposed workplace that may negatively affect the work system and the
level of health care provided.
Therefore, we tried to identify these factors in this work and thus to find out the possibilities of
optimizing the work of medical staff at the DUM, especially in the non-medical field. Based on
these factors, framework recommendations for practice have been developed.
There were two main aims. The first was to identify factors that may have a positive or negative
impact on the quality and effectiveness of the care provided. In connection with these factors,
they perform their analysis and make recommendations that have potential potential to
influence the performance of work on DUM. Secondary tasks were also specified, which
included the characteristics of the DUM as a department, conducting a psychological survey of
personnel in relation to workload and conducting a qualitative survey of staff.
In the practical part of the dissertation was performed situational analysis of the department
with the help of SWOT analysis, which was preceded by analysis of the macro environment
using PEST analysis, micro environment using Porter 5-forces model and the internal
environment using McKinsey model 7S. This was followed by a psychological research
conducted by a questionnaire battery consisting of SUPOS 7, NAQ and a questionnaire for the
scale of the group atmosphere. 30 respondents participated in this survey.
The research continued with a qualitative survey of DUM staff according to the principles of
interpretative phenomenological analysis. 11 interviews were conducted across all healthcare
professions providing health care at the DUM.
The psychological investigation revealed that DUM staff is not exposed to any phenomenon
that could cause increased dissatisfaction in the workplace or even burnout. Satisfaction with
work performance and with the DUM team was proved. There was no evidence of a deficiency
in interpersonal relationships in the workplace.
This does not correspond to the outcomes of the qualitative survey, which justified the use of
this type of research. According to the analyzed interviews, the department has a number of
negative but also positive phenomena that may affect the way the staff work at OUM.
Personally, the overall system of work and focus of the OUM was perceived as a major
shortcoming. This is due to a misunderstanding of the OUM philosophy as a department and a
poor communication between department management and staff.
This is associated with the composition of patients and the different types of diagnoses that
appear at DUM. There is a contradiction whether or not they belong to this type of department.
The personnel status of the department is perceived as a major problem, which is the cause of
the ever-increasing workload of staff and the potential for burnout. This is connected with the
staff composition. In particular, nurses perceive the generation difference and the different way
of working. This is indirectly connected with the issue of occupation of individual services and
overall system of work performance within the working day, which is often dependent not on
the needs of DUM, but the needs of the follow-up university hospital departments.
As positive factors were personnel subjectively perceived motivational especially when it
showed high morale and the will of the staff to work in this department. Furthermore, there
opened a space to strengthen solidarity and thus increase work effort by strengthening the
factors influencing corporate culture DUM. The quality of the logistic support of the department
and satisfying amount of financial rewards was confirmed. As a great positive attitude is
considered equivalent to all members of the healthcare team, the clear differentiation of
responsibilities leads to a recognition of both medical and non-medical professions.
Recommendations for practice were elaborated as general, taking into account the findings and
in the context of the outputs of professional publications. However, ambition is not
dogmatically determine how this issue can be addressed, in particular because it proved to be a
very complex and complicated, beyond the scope of this thesis. It was created as a possible
guide and information basis for further, deeper research into the individual areas that this work
has collected. |
eng |
dc.description.department |
Fakulta zdravotnických studií |
cze |
dc.thesis.degree-discipline |
Ošetřovatelství |
cze |
dc.thesis.degree-name |
Ph.D. |
|
dc.thesis.degree-grantor |
Univerzita Pardubice. Fakulta zdravotnických studií |
cze |
dc.thesis.degree-program |
Ošetřovatelství |
cze |
dc.description.defence |
Zhodnocení celko |
cze |
dc.identifier.stag |
40439 |
|
dc.description.grade |
Dokončená práce s úspěšnou obhajobou |
cze |
Tento záznam se objevuje v následujících kolekcích
Zobrazit minimální záznam
|
Vyhledávání
Procházet
-
Vše v Digitální knihovně
-
Tato kolekce
Můj účet
|