Abstrakt:
Předkládaná diplomová práce se zabývá analýzou poetiky míst zastoupených ve fikčním
světě děl současného českého prozaika Miloše Urbana, a to se zvláštním důrazem na zkoumání
městského, zejména pražského, prostoru a jeho dílčích míst (ulice, sakrální stavby). Pramennou
základnu poté představují vybraná Urbanova prozaická díla, vydaná napříč celým autorovým
dosavadním tvůrčím obdobím (1998–2019).
Metodologicky je práce založena na výzkumu sémantiky prostoru literárního díla, jak je
v českém literárněvědném prostředí představen především v pracích Daniely Hodrové. Na dílčí
prostory je tak nahlíženo prizmatem sémiotické, topologické a mytopoetické analýzy.
V neposlední řadě je reflektován rovněž problém vztahu uměleckého obrazu města (jako
magického a mýtického prostoru) k jeho reálněmodelovým „předlohám“ a inspiracím.
V závěru jsou výsledky této analyticko-interpretační práce, a tím i tvůrčí osobnosti Miloše
Urbana, zasazeny do relevantních vývojových kontextů českého písemnictví 20. století.
