Tento výzkum se zaměřuje na plánování a realizaci pracovních úkonů u nevidomých, kteří přišli o zrak v průběhu života. Jejich prostorovou orientaci a proměnu sociálních vazeb v důsledku ztráty zraku. Hlavními metodami výzkumu jsou zúčastněné pozorování a hloubkové rozhovory zaznamenávané na kameru. Na metodiku sběru dat je nahlíženo skrze přístupy smyslové antropologie.