Abstrakt:
Po představení problematiky kolísavého zájmu o různé uměleckohistorické epochy dokládá článek nutnost věnovat se v současnosti umění 50.–80. let, neboť řada důležitých údajů z této doby není podložena prameny a zůstává jen ve vzpomínkách žijících pamětníků. Dále je na příkladu vybraných děl českého výtvarného umění dané doby ve veřejném prostoru dnešního Kraje Vysočina jako na modelových příkladech věnována pozornost rozličným osudům, jež tyto realizace potkal po roce 1989: transfer (mj. díla Romana Podrázského, Dany Markové a Jana Kodeta v Jihlavě, Břetislava Bendy ve Ždírci nad Doubravou, Josefa Malejovského v Lipnici nad Sázavou, Štěpána Kotrby ve Světlé nad Sázavou nebo Jana Habarty ve Velkém Meziříčí), koroze / vandalismus (socha Karla Hyliše a mozaika Miroslava Rybičky v Havlíčkově Brodě), konverze (plastika Rostislava Magniho v Telči), Adaptace (dílo Miroslava Chaloupky v Havlíčkově Brodě) a konečně demolice (mj. socha Karla Hyliše v Havlíčkově Brodě).
