Bakalářská práce se zabývá problematikou svobody dvou významných novověkých filosofů Thomase Hobbese a Johna Locka. Podle obou těchto myslitelů je člověk obdařen přirozenými právy, která ho charakterizují jako individuum a která jsou základem jeho svobody. V první části jsou analyzovány základní myšlenky politické filosofie Thomase Hobbese, zejména pojem přirozeného stavu společnosti, který je charakterizován jakožto "válka všech proti všem", proces vzniku státu na základě souhlasu všech jednotlivců za účelem vlastního zachování a pojem svobody jako výsledek smluvní rovnováhy mezi jednotlivcem, společností a státem reprezentovaným panovníkem. Druhá část představuje základní teze liberálního myslitele Johna Locka, který definoval přirozený stav odlišným způsobem než Thomas Hobbes. Podle jeho názoru platí, že v přirozeném stavu vládnou zákony rozumu, kterými se člověk musí řídit. Tento stav je překonán vznikem státu na základě společenské smlouvy, která člověku umožnuje zachovat život, majetek a svobodu. Lockův pojem svobody je analyzován v samostatné části této práce. Práce je koncipována jako rozbor hlavních myšlenek obou autorů obsažených v jejich ústředních dílech: Leviathan Thomase Hobbese a Druhé pojednání o vládě Johna Locka. Samotný pojem svobody je zkoumán z hlediska diskusí vybraných autorů, kteří se tímto pojmem zabývali ve svých odborných studiích.
