At the threshold of the Fourth Industrial Revolution: Who Gets Who Loses

Show simple item record

dc.contributor.author Kraftová, Ivana cze
dc.contributor.author Doudová, Iveta cze
dc.contributor.author Miláček, Radim cze
dc.date.accessioned 2019-05-22T08:13:43Z
dc.date.available 2019-05-22T08:13:43Z
dc.date.issued 2018 eng
dc.identifier.issn 1212-3609 eng
dc.identifier.uri https://hdl.handle.net/10195/72581
dc.description.abstract At the beginning of the second decade of the 21st century, the fourth industrial revolution based on the digitization of production processes, more precisely connecting the virtual world to the real world began. The aim of this article is to present the results of the research that focused on comparing the positions of the selected group of countries at the threshold of the fourth industrial revolution in terms of their performance and competitiveness. The analysis is aimed at 13 countries - the six largest economies of the world and seven economies of the former Soviet bloc - from 1993 to 2015 using the localization quotient and index of regional concentration of the sector on the basis of added value, supplemented by the SHADE model, using the Balassa index and evaluating the comparative advantage of countries in the area of ICT. The research defines the positioning formulas of countries for the manufacturing and ICT industries. It cannot be said that the differences in localization, or rather the concentration of the sectors surveyed were determined by the size of the economy or its membership of traditional market economies. Exportability in ICT goods positively evaluates those economies that have managed to increase their positive Balassa index over time, or rather to get from its negative values to positive ones. The beginning of the fourth industrial revolution is an unrepeatable moment of human history, just as it was with the first, second and third industrial revolutions. The one who knows and is able to accept, use and multiply the supporting trends is the one who gains. eng
dc.format p. 23-39 eng
dc.language.iso eng eng
dc.relation.ispartof E+M Ekonomie a Management, volume 21, issue: 3 eng
dc.rights open access eng
dc.subject the Fourth Industrial Revolution eng
dc.subject localization and concentration of industry eng
dc.subject manufacturing eng
dc.subject ICT eng
dc.subject position pattern eng
dc.subject ICT goods eng
dc.subject comparative advantage eng
dc.subject performance eng
dc.subject competitiveness eng
dc.subject čtvrtá průmyslová revoluce cze
dc.subject lokalizace a koncentrace odvětví cze
dc.subject průmysl cze
dc.subject ICT cze
dc.subject vzory chování cze
dc.subject zboží ICT cze
dc.subject komparativní výhoda cze
dc.subject výkonnost cze
dc.subject konkurenceschopnost cze
dc.title At the threshold of the Fourth Industrial Revolution: Who Gets Who Loses eng
dc.title.alternative Na prahu čtvrté průmyslové revoluce: kdo získává, kdo ztrácí cze
dc.type article eng
dc.description.abstract-translated Na počátku druhé dekády 21. století odstartovala čtvrtá průmyslové revoluce založená na digitalizaci produkčních procesů a propojování digitálního virtuálního světa se světem reálným. Její dosah je tak rozsáhlý, že je třeba hovořit nejen o Průmyslu 4.0, ale o Společnosti 4.0. Cílem tohoto článku je prezentovat výsledky výzkumu, který se soustředil na porovnání pozic vybrané skupiny zemí na prahu čtvrté průmyslové revoluce z hlediska jejich výkonnosti a konkurenceschopnosti, a to po třetí vlně globalizace, která nastala v souvislosti s významnými společensko-ekonomickými změnami v 90. letech 20. století. Výzkum vymezuje poziční vzorce zemí pro zpracovatelský průmysl i odvětví zahrnující ICT odvozené z dílčích relačních vztahů lokalizačních kvocientů a indexů regionální koncentrace odvětví, které ukazují na to, že existují rozdíly mezi zeměmi v tom, jak dosahují svého postavení; že totiž mimořádného postavení v rámci světa dosahují země s odlišným pozičním vzorcem oproti ostatním. Nelze říci, že by odlišnosti v lokalizaci, resp. koncentraci zkoumaných odvětví byly předurčeny velikostí ekonomiky či její příslušností k tradičním tržním ekonomikám. Model SHADE, hodnotící národní ekonomiky z hlediska jejich ICIT I, potvrzuje mimořádný vývoj a pozici ISIC I v čínské ekonomice. ….. V tomto modelu se potvrzuje podobnost skupiny tradičních tržních ekonomik vs. skupiny transformovaných ekonomik bývalého sovětského bloku. „Výjimkou potvrzující pravidlo“ je Česká republika. Exportní schopnost v ICT goods měřená Balassovým indexem kladně vyhodnocuje ty ekonomiky, které dokázaly v čase zvýšit jeho pozitivní hodnoty…., resp. dostat se z jeho záporných hodnot do kladných….. …. Komparativní výhodou v této oblasti na prahu čtvrté průmyslové revoluce disponuje Čína, Maďarsko a Slovensko. Japonsko a Estonsko, které se honosily kladným RCA v roce 2000, tuto výhodu již v roce 2015 nemají. Počátek čtvrté průmyslové revoluce je neopakovatelný moment dějin lidstva, stejně jako tomu bylo u první, druhé a třetí průmyslové revoluce. Získává ten, kdo pozná a je schopen akceptovat, využít a multiplikovat nosné trendy. cze
dc.peerreviewed yes eng
dc.publicationstatus postprint eng
dc.identifier.doi 10.15240/tul/001/2018-3-002 eng
dc.project.ID SGS_2017_021/Hrozby a příležitosti implementace konceptu Smart Cities a Smart Region v kontextu regionálního rozvoje eng
dc.identifier.wos 000444450000002
dc.identifier.scopus 2-s2.0-85054077313
dc.identifier.obd 39880959 eng


This item appears in the following Collection(s)

Show simple item record

Search DSpace


Advanced Search

Browse

My Account