Téměř dvě stě let trval nepřetržitý rozvoj českých měst. Až konec dvacátého století znamenal přechod od intenzivní urbanizace k dalším vývojovým fázím. Společenské, politické, demografické a ekonomické změny prostředí však dosud nejsou dostatečně akcentovány v hlavním nástroji urbanistické tvorby v územním plánování. Cílem této práce je porovnat skutečné územní plány vybraných měst s cíli územního plánování danými Stavebním zákonem a s demografickými, technologickými a ekonomickými predikcemi vývoje společnosti.