Projekty, dokumentace
Permanentní URI k tomuto záznamuhttps://hdl.handle.net/10195/72013
Procházet
3 výsledky
Search Results
Souhrnná zpráva z realizace projektu Otevřený přístup Průzkum slepotiskové výzdoby knižních vazeb z Piaristické knihovny v Litomyšli pokročilými 3D technologiemi(2018) Kmošek, Jiří; spoluřešitel Zychová, MartinaNejrůznější 3D technologie stále častěji nacházejí uplatnění v oblasti péče o kulturní dědictví. Jedná se zejména o technologie 3D akvizice dat (3D skenování), tvorby prostorových modelů (3D tisk, CNC obrábění) nebo nejrůznější prezentační nástroje (např. 3D animace). Stále častěji je diskutována otázka možností reálného zapojení těchto technologií do řešení nejrůznějších restaurátorských projektů. Jako největší překážka pro širší zapojení nejrůznějších 3D technologií do procesu péče o kulturní dědictví je aktuálně výrazný nedostatek kvalitních případových studiích, které by zohledňovaly finanční a odbornou náročnost a kritické zhodnocení použitých metod a dosažených výsledků. Tento projekt si klade za cíl otestovat metodu 3D skenování s vysokým rozlišením na konkrétním úkolu - průzkumu přibližně 80 slepotiskových výzdobných prvků pokryvů knižních vazeb z Piaristické knihovny v Litomyšli. V současné době je za účelem dokumentace a vzájemného porovnávání slepotiskových výzdobných prvků pokryvů knižních vazeb používána metoda frotážování. Bohužel metoda frotážování neumožňuje zachytit detailní morfologické informace slepotiskové výzdoby, nezohledňuje hloubku reliéfu, a tudíž neumožňuje ani přesné vzájemné porovnání těchto zdobných prvků. V rámci této případové studie bude soubor předem vybraných pokryvů knižních vazeb dokumentován 3D skenerem ATOS Compact Scan 5M s rozlišením 0,05 mm. Data získaná 3D skenováním budou následně upravena do statisticky zpracovatelné formy. Jednotlivé slepotiskové výzdobné prvky ve formě polygonálních sítí budou vzájemně porovnány v softwarech GOM Inspect a Geomagic design X s cílem rozpoznat drobné odchylky tvarů, způsobené různými druhy raznic a způsoby jejich aplikace. Závěrečné statistické vyhodnocení bude spočívat ve výpočtu tvarových odchylek jednotlivých slepotiskových zdobných prvků. Součástí průzkumu bude i určení datace a provenience zkoumaných knižních vazeb a chemicko-technologický a restaurátorský průzkum zkoumaných pokryvů knižních vazeb. Výsledky získané 3D průzkumem budou vyhodnoceny společně s výsledky chemicko-technologického a restaurátorského průzkumu.Informační panely Otevřený přístup Hypotetické rekonstrukce nástěnných maleb v kostele sv. Víta v Zahrádce(2018) Renzová, Markéta; Vojtěchovský, Jan; Hečková, PetraStředověké nástěnné malby v kostele sv. Víta v Zahrádce pocházejí z období rozkvětu gotického umění, z rozmezí let 1330–1360 (presbytář kostela) a 1380–90 (nástěnné malby v lodi kostela a na místě vítězného oblouku). Kostel sv. Víta prošel za svou existenci výrazným stavebním vývojem, a snad právě proto se obě fáze malířské výzdoby dochovaly ve velmi špatném stavu. V současné době jsou nástěnné malby zrestaurovány, ale vzhledem k předchozímu poškození barevných vrstev a jejich snížené barevné intenzitě je celková čitelnost výrazně zhoršena. Kvůli fragmentárnímu zachování originálu nebylo možné uvažovat ani o výraznějších retuších a rekonstrukcích, které by sice čitelnost maleb zásadním způsobem zvýšily, avšak šlo by o do jisté míry subjektivní interpretaci, která není v památkové péči žádoucí. Proto je pro nezasvěceného diváka velmi obtížné vnímat jednotlivé, původně zde vyobrazené výjevy. Vzhledem k uvedeným skutečnostem a na základě množství nových poznatků, které byly zjištěny během restaurátorských prací a uměleckohistorického průzkumu maleb, však bylo možné výtvarně interpretovat pravděpodobnou podobu nástěnných maleb. V případě aktuální rekonstrukce ikonografie maleb se však nejedná přímo o ikonografickou analýzu, ale spíše o hypotetickou a ideovou rekonstrukci. Třebaže pro hypotetické rekonstrukce výjevů bylo využito mnoha dobových předloh a analogií a byly rovněž konzultovány s předními odborníky na české středověké umění, jsou původní vrstvy malby v některých případech natolik fragmentární, že nebylo možné všechny motivy jednoznačně interpretovat. Na následujících panelech se tak mohou návštěvníci zorientovat ve složité ikonografické koncepci maleb v jejich současném stavu dochování a alespoň zprostředkovaně pochopit sdělení tohoto výjimečného díla. Rekonstrukce vznikly jako výstup projektu Ikonografie a hypotetická rekonstrukce nástěnných maleb v kostele sv. Víta v Zahrádce (reg. č. SGS_2018_015) v rámci Studentské grantové soutěže Univerzity Pardubice.Dokumentace restaurátorského průzkumu (a zásahu) Otevřený přístup Restaurování části nástěnných maleb na severní stěně lodi kostela sv. Víta v Zahrádce(2018) Renzová, MarkétaKostel sv. Víta byl součástí zaniklé obce Zahrádka u Ledče nad Sázavou. Z důvodu vybudování vodní nádrže Švihov došlo k vysídlení obyvatel Zahrádky, zatopení lokace, stržení objektů a k požadavku vyřazení kostela z památkové ochrany. O osudu kostela sv. Víta rozhodl restaurátorský průzkum provedený v letech 1975-1977, který pod omítkovým souvrstvím odhalil mimo jiné gotické malby. Tyto malby byly datovány v předchozí restaurátorské zprávě mezi léta 1320-1360. 1 Malířská výzdoba, které se restaurátorská dokumentace dále věnuje, pochází z 80. let 14. století. Jedná se o vyobrazení Sv. Markéty stojící na draku a výjev s klečící postavou oranta – zachycující pravděpodobně donátora. Západním směrem od zobrazení donátora se nachází větší fragment barokní výzdoby, který zobrazuje hlavu anděla. Tyto nástěnné malby byly tedy odkryty již v roce 1976 a pro jejich ochranu byly provedeny provizorní fixační tmely omítkových ker. Následkem vzlínající vlhkosti a stavu svodů dešťové vody docházelo zejména na severní stěně ke vzniku vlhkostních map a výraznému biologickému napadení gotických omítek. Havarijní stav svodů dešťové vody a defekt na stropě nad severní stěnou u vítězného oblouku zapříčinil další degradaci povrchů maleb. Kvůli záchraně kostela sv. Víta v Zahrádce vznikl spolek Přátelé Zahrádky, který podnítil diskuzi o restaurování těchto nástěnných maleb. V roce 2009 byl proveden restaurátorský průzkum a odběr několika vzorků z nástěnných maleb Fakultou restaurování UPa. Roku 2011 byl proveden doplňující průzkum malířské výzdoby presbytáře, 2 roku 2012 restaurátorský průzkum nástěnných maleb na východní stěně presbyteria. Následoval doplňující restaurátorský průzkum výmalby v presbytáři a restaurátorský průzkum výmalby a omítek v sakristii a v roce 2014 taktéž provedený Fakultou restaurování UPa. Samotné restaurování probíhalo v několika fázích od roku 2011 do roku 2016.