Diplomová práce je věnována problematice přítomnosti diclofenacu ve vodním prostředí, možnostem jeho stanovení a elektrochemického odbourání. Teoretická část pojednává nejdřív o vlastnostech tohoto léčiva. Uvedený je i negativní dopad na životní prostředí spojený s přítomností diclofenacu ve vodních tocích. Znečištění vzniká zejména v důsledku odolnosti léčiva vůči konvenčním čistícím procesům, proto je pozornost zaměřena na pokročilé oxidační procesy, zejména anodickou oxidaci. Zmíněné jsou i metody stanovení diclofenacu a skupinové testy hodnotící celkovou kvalitu vody.
V experimentální části jsou uvedeny a zhodnoceny výsledky odbourávání diclofenacu z modelových odpadních vod obsahujících sírany, chloridy a fosforečnany. Rovněž jsou navrženy možnosti celkového zvýšení kvality vody při čistícím procesu.