Abstrakt:
"Cílem předloženého článku bylo přiblížit problematiku tuberkulózy, především pak fungování protituberkulózního sanatoria. V 19. století značně stoupl počet lidí trpících touto chorobou a následné medicínské poznatky, které mimo jiné prokázaly, že se jedná o nemoc nakažlivou, měly za následek řadu společenských změn. Jednou takovou byla institucionalizace odborné péče o tuberkulózní pacienty, tedy zakládání specializovaných ústavů. Autorka sledovala Hamzovu dětskou léčebnu v Luži, a to z hlediska jejich sociálních aspektů, se zaměřením na každodenní život pacientů. Představila denní řád dětí, jejich stravování a vzdělávání, neboť Hamzova léčebna měla svou vlastní školu. Vzhledem k vytvoření protituberkulózního očkovaní a celkovému zlepšení hygienických podmínek, počala tuberkulóza v druhé polovině 20. století značně klesat. Z tohoto důvodu se Hamzova léčebna roku 1961 přeměnila v léčebnu pohybových poruch, čímž skončila její historie jako významného protituberkulózního sanatoria. "
