Zobrazit minimální záznam
dc.contributor.author |
Kožená Marcela
|
|
dc.date.accessioned |
2016-11-14T08:20:03Z |
|
dc.date.available |
2016-11-14T08:20:03Z |
|
dc.date.issued |
2015 |
|
dc.identifier.isbn |
978-619-7105-47-6 |
eng |
dc.identifier.issn |
2367-5659 |
|
dc.identifier.uri |
http://hdl.handle.net/10195/66554 |
|
dc.description.abstract |
The main objective of this paper is to use modern approaches for evaluating the performance and competitiveness of a company with regard to a dynamic business environment. The evaluation method used is the Balanced Scorecard, which was designed in 1993 by the authors Kaplan and Norton as a system of balanced perspectives (based on finances, customers, internal processes and growth). Currently, however, the original Balanced Scorecard method exhibits certain deficiencies in its approach to measuring business performance and achieving a competitive advantage, especially in terms of an overly simplistic unidirectional causality in the strategic map, the same weight assigned to individual scales or the failure to distinguish cause and effect in time. Content included in the case study is a comparison of a classical and dynamic model of a Balanced Scorecard in the Czech business environment, particularly in companies providing banking services. A properly drawn up scorecard should contain a set of standards of outputs and driving forces for the company’s performance. The methods given by the authors indicate that a company should follow the general standards that reflect a common goal of all strategies across sectors and companies. These are output standards, or “delayed indicators”, which include profitability, market share, and customer satisfaction. In contrast, lead indicators should also be defined in the company, the “driving forces of performance”, most of which are unique to a particular company. These strategic standards then define a strategy for achieving a competitive advantage. Recently, many authors emphasise the need for change in the approach to performance measurement. Although the Balanced Scorecard is very effective tool in this area, the question remains whether this method in today’s dynamic environment is still sufficient. |
eng |
dc.format |
p. 177-184 |
eng |
dc.language.iso |
eng |
|
dc.publisher |
STEF92 Technology Ltd. |
eng |
dc.relation.ispartof |
SGEM2015: Conference Proceedings. Book 2. Vol. 2 |
eng |
dc.rights |
Práce není přístupná |
eng |
dc.subject |
company |
eng |
dc.subject |
performance |
eng |
dc.subject |
competitiveness |
eng |
dc.subject |
Balanced Scorecard |
eng |
dc.subject |
dynamic model |
eng |
dc.subject |
podnik |
cze |
dc.subject |
výkonnost |
cze |
dc.subject |
konkurenceschopnost |
cze |
dc.subject |
Balanced Scorecard |
cze |
dc.subject |
dynamický model |
cze |
dc.title |
EVALUATING BUSINESS PERFORMANCE USING THE BALANCED SCORECARD METHOD |
eng |
dc.title.alternative |
Hodnocení výkonnosti podniku s využitím metody Balanced Scorecard |
cze |
dc.type |
ConferenceObject |
eng |
dc.description.abstract-translated |
Hlavním cílem tohoto příspěvku je využití moderních přístupů pro hodnocení výkonnosti a konkurenceschopnosti podniku s ohledem na dynamizující se podnikatelské prostředí. K hodnocení je použita metoda Balanced Scorecard, která byla navržena v roce 1993 autory Kaplanem a Nortonem jako systém vyvážených perspektiv (finanční, zákaznické, interních procesů a růstové). V současné době však původní metoda Balanced Scorecard vykazuje určité nedostatky zejména v přístupu k měření výkonnosti podniku a k dosažení jeho konkurenční výhody; jde zejména o příliš zjednodušující jednosměrné příčinné souvislosti ve strategické mapě, stejné váhy přiřazené jednotlivým měřítkům nebo neoddělení příčin a důsledků v čase. Obsahem zařazené případové studie je komparace klasického a dynamického modelu Balanced Scorecard v českém podnikatelském prostředí, konkrétně v podniku, poskytující bankovní služby. Správně sestavený scorecard měl obsahovat soubor měřítek výstupů a hybných sil výkonnosti. Autoři zmíněné metody uvádějí, že podnik by měl sledovat obecná měřítka, která odrážejí společný cíl všech strategií napříč odvětvími a podniky. Jedná se o měřítka výstupu, nebo také tzv. zpožděné indikátory, mezi něž řadíme například ziskovost, podíl na trhu, spokojenost zákazníků. Naproti tomu by měly být v podniku definovány i předstižné indikátory, tzv. hybné síly výkonnosti, které jsou většinou jedinečné pro konkrétní podnik. Tato strategická měřítka potom definují strategii pro dosažení konkurenční výhody. V poslední době mnoho autorů zdůrazňuje nutnost změny v přístupu k měření výkonnosti. I když je Balanced Scorecard velmi účinným nástrojem v této oblasti, otázkou zůstává, zda je tato metoda v dnešním dynamickém prostředí stále dostačující. |
cze |
dc.event |
2nd International Multidisciplinary Scientific Conference on Social Sciences and Arts SGEM2015 (26.08.2015 - 01.09.2015) |
eng |
dc.peerreviewed |
yes |
eng |
dc.publicationstatus |
postprint |
eng |
dc.identifier.wos |
000374911200023 |
|
dc.identifier.obd |
39874617 |
|
Tento záznam se objevuje v následujících kolekcích
Zobrazit minimální záznam
|
Vyhledávání
Procházet
-
Vše v Digitální knihovně
-
Tato kolekce
Můj účet
|