Jednoduchý praktický screening pro poruchy polykání

Zobrazit minimální záznam

dc.contributor.author Mandysová, Petra
dc.date.accessioned 2014-06-19T10:18:59Z
dc.date.available 2014-06-19T10:18:59Z
dc.date.issued 2014
dc.identifier Univerzitní knihovna (sklad) cze
dc.identifier.uri http://hdl.handle.net/10195/56551
dc.description.abstract Disertační práce se zaměřuje na roli sestry při identifikaci poruch polykání (dysfagie). Práce je rozdělena do tří částí (Fáze 1–3). Šetření probíhalo od 01/2009 do 12/2013. Ve Fázi 1 bylo rekrutováno celkem 157 pacientů, a to pacientů s neurologickou nebo otorinolaryngologickou (ORL) diagnózou, u nichž na základě jejich primární diagnózy existovalo riziko dysfagie. Jádrem této fáze byla tvorba ošetřovatelského screeningového nástroje pro poruchy polykání. Podkladem bylo tzv. „vyšetření sestrou“, spočívající ve fyzikálním vyšetření pacienta v celkem 32 položkách souvisejících s polykací funkcí, včetně zkoušky polykání zahuštěné a nezahuštěné tekutiny. Výsledky vyšetření pacienta v jednotlivých položkách byly porovnány se „zlatým standardem“, tedy objektivním vyšetřením polykací funkce zaměřeným na odhalení penetrace / aspirace, kterým bylo vyšetření „flexible endoscopic examination of swallowing“ (FEES), provedené lékařem. Bylo zjištěno, že mezi zmíněnými dvěma skupinami pacientů existovaly rozdíly v četnosti výskytu faktorů (abnormalit) spojených s polykací funkcí, čímž nebyla naplněna podmínka jejich „dostatečné shody“ pro tvorbu generického screeningového nástroje pro poruchy polykání. Proto vznikl neurologický screeningový nástroj, a to analýzou výsledků u podsouboru 106 pacientů s neurologickou diagnózou. Bylo do něho zařazeno osm z 11 položek vyšetření sestrou vykazujících statisticky významný vztah vůči FEES, u nichž zároveň nebyla chybějící data ve více než 5 % případů. Při stanovování ideálního cut-off (hraničního) skóre, které by umožnilo dichotomizovat celkový výsledek na „normální“ či „abnormální“, byla prioritou co nejvyšší sensitivita a negativní prediktivní hodnota. Ty byly nejvyšší při cut-off skóre = 1, kdy sensitivita dosáhla hodnoty 95,5 % (95% KI: 84,9–98,7 %) a negativní prediktivní hodnota dosáhla hodnoty 88,9 % (95% KI: 67,2–96,9 %). Jedná se tak o nástroj, jehož diagnostické parametry jsou stejně vysoké jako diagnostické parametry některých jiných, často citovaných zahraničních nástrojů. Pro podsoubor pacientů s ORL diagnózou (N = 38) screeningový nástroj vytvořen nebyl, protože dvě položky se statisticky významným vztahem vůči FEES (obě se týkaly polykání nezahuštěné tekutiny) obsahovaly vysoké procento chybějících dat a pro třetí položku se statisticky významným vztahem vůči FEES byl tento vztah negativní. Ve Fázi 2 byla zjišťována efektivita edukace na téma neurologického screeningového nástroje vzniklého ve Fázi 1. Bylo rekrutováno celkem 70 edukantů (všeobecných sester z vybraných zdravotnických zařízení a vysokoškolských studentů nelékařských zdravotnických studijních oborů). Ti absolvovali edukační lekci spočívající ve zhlédnutí videa na téma vyšetření pacienta pomocí screeningového nástroje vytvořeného ve Fázi 1, procvičování dovedností a diskuzi. Ihned poté edukanti absolvovali znalostní post-test, který měřil jejich znalosti (celkové možné skóre bylo 8 bodů). Medián post-testu byl 6 bodů, modus 7 bodů (tohoto skóre dosáhlo 24,3 % edukantů), průměrné celkové skóre 5,9 bodů a průměrná procentní úspěšnost 73,8 %. Pro polovinu otázek byla procentní úspěšnost výzkumného souboru vyšší než 80 %. Nejnižší procentní úspěšnost byla 51,4 % (pro jednu otázku). Výsledky naznačují, že efektivita edukace nebyla přesvědčivá. Zajímavé bylo zjištění, že studenti se při edukaci zaměřili spíše na “technické” dovednosti, kdežto sestry na dovednosti “kognitivní”, tedy na klinické uvažování a rozhodování. Jejich cílem tak nebylo „zvládnout“ techniku vyšetřování, ale spíše pochopit, zda se jim prezentovaná aktivita jevila jako smysluplná. Znalostní post-test mohl být náročný ve srovnání s jinými testy popisovanými v odborné literatuře, což též mohlo negativně ovlivnit výsledek. Jádrem Fáze 3 bylo zjišťování inter-rater reliability (nezávislým vyšetřením dvěma posuzovateli) a časové náročnosti vzniklého screeningového nástroje, a to u souboru 42 pacientů s cévní mozkovou příhodou. Shoda v dichotomizovaném celkovém výsledku byla spíše nízká (koeficient κ = 0,264; p = 0,047). Avšak ve třech položkách bylo dosaženo značné shody: „zahuštěná tekutina: kašel“, „schopnost zakašlat“ a „afázie“. Průměrná shoda byla v položkách „dysartrie“ a „symetrie / síla ramen“. Ve zbývajících položkách byla shoda nízká až mírně negativní („symetrie / síla svalů tváře“, „symetrie / síla jazyka“ a „schopnost zatnout zuby“). Pro smysluplnou interpretaci získaného koeficientu κ byly prezentovány výpočty dalších parametrů, a to pozorovaného podílu shody, prevalenčního indexu a bias indexu. Zároveň byly zmíněny strategie pro zlepšení efektivity edukace a následně i inter-rater reliability. Co se týče časové náročnosti nástroje, ve většině případů byl pacient vyšetřen za cca 5 minut. Jedná se tedy o nástroj, jehož implementace je reálná v praxi. cze
dc.format 147 s. cze
dc.format.extent 2386255 bytes cze
dc.format.mimetype application/pdf cze
dc.language.iso cze
dc.publisher Univerzita Pardubice cze
dc.rights bez omezení cze
dc.subject dysfagie cze
dc.subject fyzikální vyšetření cze
dc.subject poruchy polykání cze
dc.subject screeningový nástroj cze
dc.subject vyšetření sestrou cze
dc.subject zkouška polykání cze
dc.subject dysphagia eng
dc.subject physical assessment eng
dc.subject swallowing disorders eng
dc.subject screening tool eng
dc.subject nursing assessment eng
dc.subject swallow test eng
dc.title Jednoduchý praktický screening pro poruchy polykání cze
dc.title.alternative Simple practical screening for impaired swallowing eng
dc.type disertační práce cze
dc.contributor.referee Hůlek, Petr cze
dc.contributor.referee Mejzlík, Jan cze
dc.date.accepted 2014 cze
dc.description.abstract-translated This dissertation focuses on the nurse’s role in the identification of swallowing disorders (dysphagia). The dissertation consists of three parts (Phases 1–3). The research study was conducted in the period from 01/2009 to 12/2013. In Phase 1, a total of 157 patients were recruited. The patients had a neurological or otorhinolaryngological (ENT) diagnosis and, based on their primary diagnosis, were at risk of dysphagia. The centrepiece of this phase entailed the development of a nursing screening tool for dysphagia. It was based on a so called “nursing assessment”, which comprised the patients’ physical assessment related to their swallowing function (a total of 32 items), including a swallow test using a thickened and thin liquid. The patients’ individual item results were compared with a „gold standard“, i.e. an objective examination of the swallowing function focusing on detecting penetration / aspiration – flexible endoscopic examination of swallowing (FEES), conducted by the physician. It was found that between the two mentioned groups of patients, there were differences in the frequency of factors (abnormal findings) associated with swallowing function. Therefore, the condition of “sufficient unanimity” for the development of a generic dysphagia screening tool was not met. Consequently, a neurological screening tool was developed, by analysing the results for a subset of 106 patients with a neurological diagnosis. Out of 11 nursing assessment items with a statistically significant relationship to FEES, eight did not have missing data in more than 5% of the cases and were hence included in the screening tool. When determining the ideal cut-off score that would enable dichotomization of overall results into “normal” and “abnormal” ones, the priority was to achieve the highest possible sensitivity and negative predictive value. They were the highest for cut-off score = 1; sensitivity reached 95.5% (95% CI: 84.9–98.7%) and negative predictive value reached 88.9% (95% CI: 67.2–96.9%). Hence, this is a tool whose diagnostic parameters are just as high as the diagnostic parameters of several other, frequently cited foreign tools. No screening tool was developed for the subset of patients with an ENT diagnosis (N = 38) because the two items with a statistically significant relationship to FEES (both were related to the thin liquid swallow test) contained a high percentage of missing data and for the third item with a statistically significant relationship to FEES, this relationship was negative. However, further research in patients with ENT diseases could focus on studying the relationship between the thin liquid swallow test conducted by nurses and an examination using a gold standard (e.g. FEES). Phase 2 focused on studying the effectiveness of education on the neurological swallowing screening tool developed in Phase 1. A total of 70 learners (general nurses from selected health care institutions and university students enrolled in non-medical health care study programs) were recruited. They attended an educational session consisting of a video on patient assessment using the screening tool developed in Phase 1, practising the skills, and a discussion. Immediately after that, the learners completed a knowledge post-test that measured their knowledge (the total possible score was 8 points). The median of the post-test was 6 points, the mode was 7 points (24.3% of the learners obtained this score), the average total score was 5.9 points, and the average success rate was 73.8%. For half of the questions, the success rate of the research sample was higher than 80%. The lowest success rate was 51.4% (for one question). The results suggest that the effectiveness of the education was not convincing. An interesting finding was that during the educational session, the students focused more on “technical” skills whereas the nurses focused on “cognitive” skills, i.e. on clinical reasoning and decision-making. Their goal was not to “master” the assessment techniques but rather to understand whether the presented activity made sense to them. The knowledge post-test may have been difficult in comparison with other tests described in the literature, which may have had a negative impact on the result as well. The centrepiece of Phase 3 entailed determining inter-rater reliability (through independent assessments by two assessors) and administration time of the developed screening tool, in a research sample consisting of 42 patients with cerebrovascular accident. Inter-rater reliability of the dichotomized result was rather low (coefficient κ = 0.264; p = 0.047). However, for three items, substantial agreement was obtained: “thickened liquid: cough”, “ability to cough” and “aphasia”. Average agreement was obtained for items “dysarthria” and “shoulder symmetry / strength”. The remaining items had low or slightly negative agreement: (“symmetry / strength of facial muscles”, “symmetry / strength of the tongue” and “ability to clench the teeth”). For a meaningful interpretation of κ, calculations of other parameters were presented: the observed proportion of agreement, prevalence index, and bias index. At the same time, strategies to enhance the effectiveness of the educational session and, subsequently, also the tool’s inter-rater reliability, were mentioned. As for the tool’s administration time, in most cases, the patients were assessed in about 5 minutes. Therefore, implementation of the tool in practice is realistic. eng
dc.description.department Katedra ošetřovatelství cze
dc.thesis.degree-discipline Ošetřovatelství cze
dc.thesis.degree-name Ph.D. cze
dc.thesis.degree-grantor Univerzita Pardubice. Fakulta zdravotnických studií cze
dc.identifier.signature D30283
dc.thesis.degree-program Ošetřovatelství cze
dc.description.defence Obhajobu disertační práce zahájil předseda komise, který představil studentku a seznámil komisi s průběhem studia, tematickým zaměřením disertační práce a přehledem publikovaných prací disertantky, které mají vztah k řešené problematice. Konstatoval, že studentka vysoce překročila požadované limity kreditů i publikovaných prací. Následovala strukturovaná prezentace doktorandky, která seznámila přítomné s postupem při řešení tématu disertační práce a dosaženými výsledky. V závěru svého vystoupení provedla hodnocení přínosů práce pro obor a uvedla možnosti využití v ošetřovatelské praxi. V následující části přednesli svoje hodnocení oponenti (prof. MUDr. Petr Hůlek, CSc., MUDr. Jan Mejzlík, Ph.D.), kteří se shodli v názoru, že předložená disertační práce splňuje podmínky podle zákona o vysokých školách č. 111/1998, Sb. a podle Studijního a zkušebního řádu Univerzity Pardubice a Fakulty zdravotnických studií. Na dotazy oponentů studentka aktivně a pohotově reagovala a odpověděla na vynikající odborné úrovni. Následovala veřejná diskuze.Na neveřejném zasedání komise, za nepřítomnosti studentky a hostů, bylo provedeno zhodnocení disertační práce takto: Studentka prezentovala a obhájila svou práci na vynikající úrovni a prokázala schopnost samostatné vědecké i experimentální práce. Následovalo tajné hlasování členů komise pro obhajobu disertační práce. cze
dc.identifier.stag 24087 cze
dc.description.grade Dokončená práce s úspěšnou obhajobou cze


Tento záznam se objevuje v následujících kolekcích

Zobrazit minimální záznam

Vyhledávání


Rozšířené hledání

Procházet

Můj účet