Abstrakt:
Práce je zaměřená na teorii Tomáše Halíka, týkající se "plaché zbožnosti" českých intelektuálů. Rozborem Halíkových textů bude tato teorie zmapována a posouzena, do jaké míry se jedná o teorii religionisticky ověřitelnou.
Dále se zaměřím na religiozitu vybraných osobností a to rozborem jejich děl a reflexi jejich současníků. Díky poznatkům ze sociologie a psychologie náboženství bude Halíkova teorie kriticky zhodnocena.
