Diplomová práce je členěna na dvě hlavní osnovní části: teoretickou část a experimentální část. V teoretické části jsou shrnuta fakta o nejvíce zastoupené populaci fagocytujících granulocytů - neutrofilech. Je blíže popsán proces fagocytózy a základní mechanismy v obraně proti cizorodým agens. Následuje popis průtokového cytometru a jeho hlavních součástí. Jsou ukázány možnosti využití průtokového cytometru v analýze funkčních vlastností neutrofilů jako významného analytického nástroje v diagnóze imunodeficiencí souvisejících s buněčnou přirozenou imunitou. Cílem předkládaného experimentu byla optimalizace metody třídění granulocytů periferní krve na průtokovém třídiči buněk s ohledem na následně prováděnou analýzu fagocytární aktivity měřenou jako míru oxidativního vzplanutí po stimulaci buněčnou suspenzí inaktivovaných bakterií E.coli. Byla také analyzována míra apoptózy. V prvé řadě byla nutná úprava vzorku nesrážlivé periferní krve před vlastním tříděním granulocytů. Na základě výsledků fagotestu byla úprava prováděna sedimentací periferní krve v inzulinových stříkačkách o objemu 1 ml po dobu 30 minut při laboratorní teplotě. Měnícím parametrem průtokového třídiče buněk byl průměr otvoru nozzlu. Analýzy byly prováděny při třech různých průměrech: 70 ?m, 85 ?m a 100 ?m. Bylo zjištěno, že již vlastní separace granulocytů třídičem buněk měla vliv na jejich schopnost fagocytózy a tvorbu ROS. Byly zjištěny významné rozdíly středních hodnot fluorescence (MFI) granulocytární populace v závislosti na použitém nozzlu.
