Abstrakt:
Jsou mladí, často sotva chvíli plnoletí. Lidé, kteří opouštějí zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, náhradní rodinnou péči nebo rodinu, mají jedno společné: nemají střechu nad hlavou, rodinné zázemí a práci, a často se neumí postarat sami o sebe. Po dosažení zletilosti byli postaveni před otázku: Kde a jak začít znovu? Hledají proto pomocnou ruku, která je povede správnou cestou, než se osamostatní. Východiskem se jim může stát tzv. Dům na půli cesty, který pomáhá této cílové skupině a na určitou dobu jim poskytuje zázemí, pomáhá jim při začleňování se do společnosti a připravuje je na samostatný život.
Cílem mé práce je zjistit pomocí vlastního výzkumu, jak Dům na půli cesty funguje, jak pomáhá svým uživatelům a jak je ovlivňuje při osamostatňování.