Diplomové práce / Theses works ARK FR (MgA.)
Permanentní URI k tomuto záznamuhttps://hdl.handle.net/10195/41412
Procházet
37 výsledky
Search Results
Diplomová práce Otevřený přístup Koncepce restaurování sochařských děl, význam, vývoj a možnosti její formulace; restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého u kostela sv. Jana Křtitele na Malé Straně v Praze(Univerzita Pardubice, 2024) Veselá, Blanka; Hečková, PetraDiplomová práce se zaměřuje na vývoj pojmu koncepce restaurování, zejména ve vztahu ke kamenosochařským dílům umístěným v exteriéru, a obecněji k nemovitým kulturním památkám. Seznamuje s různými pohledy na chápání tohoto pojmu, jeho užíváním ve vybrané literatuře, a to jak z historického hlediska, tak v pracích jednotlivých autorů. Analýza literatury a památkové legislativy slouží jako podklad pro diskusi směřující k definici pojmu koncepce restaurování a jejích náležitostí pro současnou památkovou praxi. Druhá část práce je věnována komplexnímu restaurátorskému zásahu na soše sv. Jana Nepomuckého u kostela sv. Jana Křtitele Na Prádle, na Malé Straně v Praze. Restaurátorský zásah je představen ve formě zkrácené restaurátorské zprávy, která obsahuje průzkum a jeho vyhodnocení, stanovenou koncepci restaurování a záznam postupu provedených prací, včetně použitých technologií.Diplomová práce Otevřený přístup Dokumentace restaurování úseku štukové výzdoby ze zámecké kaple v Kácově & Možnosti odstraňování koroze z povrchu stříbrných plátků(Univerzita Pardubice, 2024) Mašíková, Veronika; Ďoubal, JakubPrvní částí práce je dokumentace restaurátorského zásahu na části barokní polychromované štukové výzdoby v zámecké kapli v městysu Kácov. Druhá část této práce pak pojednává o možnostech odstraňování koroze z povrchu stříbrných plátků. Restaurátorský zásah navazuje na umělecko-historický, chemicko-technologický a restaurátorský průzkum. Nejdříve popisuje zajištění barevných vrstev a materiálu pod nimi, se zároveň probíhajícím postupným čistěním. Dále popisuje navazující práce, a to plastické a barevné retuše. Experiment v druhé části práce se pak zaměřil na zkoumání čištění koroze stříbrných plátků pomocí laseru. Na zhotovených uměle stárnutých vzorcích byly testovány dva typy laserů při různých nastaveních. Z testování vyplynuly pozitivní výsledky z užití vlnových délek v oblasti zeleného světla, tyto výsledky představují dobrý základ pro další zkoumání této techniky.Diplomová práce Otevřený přístup Restaurování sousoší Nejsvětější Trojice v Oseckém údolí Biologické čištění sádrovcových krust na kameni pomocí bakterií(Univerzita Pardubice, 2023) Burkhardtová, Stella; Rejman, PetrDiplomová práce je rozdělena na praktickou a teoretickou část. Praktická část představuje komplexní restaurátorský zásah provedený na pískovcovém sousoší Nejsvětější Trojice v Oseckém údolí. Samotnému restaurování předcházel restaurátorský a přírodovědný průzkum, na jejichž základě byla zvolena koncepce restaurátorského zásahu. Všechny kroky restaurování jsou podrobně popsány a fotograficky i graficky zdokumentovány. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na možnosti využití bakterií v restaurátorské praxi, zejména při odstraňování sádrovcových krust z kamene. Literární rešerše shrnuje zkušenosti s bakteriálním čištěním a zabývá se možnostmi přípravy umělé krusty. Z těchto poznatků vychází experimentální část, která zahrnuje zakoupení bakterií, jejich kultivaci a následnou aplikaci na vápenec se sádrovcovou krustou a na připravené sádrové a vápencové vzorky s umělou krustou. Výsledky jsou v závěru porovnány s dalšími metodami čištění.Diplomová práce Otevřený přístup Restaurování betonového náhrobku s reliéfem truchlící ženy z hřbitova v Parníku, České Třebové, od O. Zoubka. Zkoumaní možností pasivace koroze kovových armatur v uměleckých dílech zhotovených z železobetonu za využití penetračních inhibitorů koroze(Univerzita Pardubice, 2023) Šaffer, Vít; Rejman, PetrPraktická část diplomové práce dokumentuje restaurátorský zásah na betonové hřbitovní plastice z obecního hřbitova Parník v České Třebové. Dílo bylo zhotoveno na zakázku pro rodinu Balcarovu sochařem Olbramem Zoubkem okolo roku 1963. Jedná se o komplexní restaurátorský zásah, včetně restaurátorského průzkumu a dokumentace kompletního postupu prací, podle současných standardů pro restaurátorské dokumentace. Teoretická část práce přímo navazuje na problematiku řešenou na restaurovaném díle. Zabývá se korozí kovových ocelových armatur uvnitř objektů z umělého kamene. Konkrétně zkoumáním možností omezení korozních pochodů pomocí inhibitorů koroze a jejich vlivu na památkové hodnoty díla. Vychází z výsledků experimentální části práce, připravené podle kritické rešerše odborné literatury. Evaluuje získaná data a vyvozuje z nich potenciálně vhodné postupy a materiály pro řešení problematiky v praxi. Práce důkladně dokumentuje průběh experimentální části, popisuje získané a interpretuje poznatky při zohlednění současných požadavků památkové péče.Diplomová práce Otevřený přístup Restaurování štukové výzdoby lunety s plastikou Marta v císařském pokoji na zámku v Bučovicích a Technika renesančního štuku stucco romano na vybraných štukových dílech v Čechách a na Moravě(Univerzita Pardubice, 2022) Majoroš, Peter; Ďoubal, JakubDiplomová práce je komponována do tří částí, praktické, teoretické a experimentální. Praktická část diplomové práce prezentuje komplexní průzkum a restaurování renesanční terakotové plastiky válečného boha Marta, která je součástí bohaté figurální štukové výzdoby Císařského pokoje na zámku v Bučovicích. V praktické části je popsán průzkum, na něj navazující koncepce zásahu a samotný složitý restaurátorský zásah, který je koncipován jako modelové restaurování, které by bylo možné využít na ostatní plastiky bučovického souboru. Hlavním cílem zásahu bylo kromě očištění a zajištění poškození zásadní redukce zásahu zpoloviny 20. století, který velmi razantním způsobem ovlivnil estetickou podobu díla. Restaurování proto zahrnovalo snímání novodobých bílých nátěrů, sádrových doplňků a přezlacení na starší vrstvy spadající do období vzniku díla nebo spíše na počátek 17. století. Tyto vrstvy se restaurovaly a nově provedené zásahy byly uskutečněny s maximálním ohledem na originál. Díky tomu se podařilo představit plastiku Marta v podobě, ve které se nacházela přibližně v 1. pol. 17. století. Cílem teoretické části bylo popsat štukovou techniku stucco romano vycházející z římské tradice. Studium techniky se v první fázi opíralo o teoretické poznatky získané studiem historických traktátů a odborné literatury. V druhé fázi se výzkum problematiky opíral o podrobné průzkumy provedené in situ na vybraných štukových památkách. Referenčním objektem k výzkumu byla interiérová výzdoba letohrádku Hvězda v Praze, pro srovnání a diskusi charakteristik podoby štuku byla dále hodnocena štuková výzdoba Rytířského sálu zámku v Nelahozevsi a v tzv. Zachariášově pokoji na zámku v Telči. Průzkumy byly zaměřeny na studium formálních, výtvarných, technologických a materiálových charakteristik, jež byly doplněny o komplexní přírodovědné průzkumy a analýzy odebraných vzorků. Získané poznatky byly využity při podrobnějším popisu techniky římského štuku (stucco romano) a její podoby v tuzemském prostředí, výsledky byly dále aplikovány v rámci laboratorní části práce a při realizaci technologické kopie štukového reliéfu. Třetí, experimentální část, se zaměřila na materiálové aspekty římského štuku. Laboratorní studie byla zaměřena na hodnocení vybraných vlastností vápenných pojiv, které zásadním způsobem určují vlastnosti tvárných štukových směsí v čerstvém stavu, při zpracování, ale i po zatvrdnutí. Vybraná vápenná pojiva byla studována ve formě vápenných kaší, práce se kvůli rozsahu i zaměření soustředila jen na studium vybraných vlastností čerstvých pojiv. Vlastnosti vápenných kaší byly dále studovány v závislosti na době uležení (max. do 1 roku), neboť doba uležení je pro vlastnosti vápenných kaší zásadním faktorem určujícím vlastnosti pojiv v čerstvém stavu. Výsledky byly částečně využity při praktických testech a při provedení technologické kopie vybraného reliéfu letohrádku Hvězda.Diplomová práce Otevřený přístup Restaurování části renesančního štukového epitafu rodiny Hodějovských z Hodějova v kostele Narození sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci. Techniky zlacení renesančního štuku.(Univerzita Pardubice, 2022) Zůfalá, Radka; Bartůňková, LucieDiplomová práce se věnuje dvěma tématům; první z nich se zabývá průzkumem a následným restaurováním části epitafu rodiny Jana Hodějovského z Hodějova situovaném v kostele Narození sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci, druhá část pojednává o renesančních technikách zlacení. Realizace obou prací proběhla prostřednictvím projektu NAKI II Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě. Epitaf se řadí mezi významné památky renesančního štukatérství zejména z hlediska rozsahu dochování původní polychromie, která byla po několik staletí ukryta pod silnou vrstvou omítkových nátěrů. V praktické části bude představen postup komplexního restaurátorského zásahu, jemuž předcházelo důkladné zkoumání díla formou mezioborového výzkumu. V souvislosti se situací prostředí v interiéru kostela bylo provedeno monitorování mikroklimatu kostela, jehož výstupem jsou návrhy možných opatření související s preventivní péčí o památku. Koncepce zásahu byla mimo jiné založena na principech odlišnosti nových doplňků; zajímavostí restaurátorského přístupu je technika rozpoznatelnosti barevné retuše v UV fluorescenci, která spočívá ve využití zinkové běloby. Cílem teoretické práce bylo přiblížit techniky renesančního zlacení na štukovém podkladu prostřednictvím rešerše dohledaných zdrojů a praktických zkoušek. Realizace postupů zlacení se z velké části opírala o výsledky z průzkumů renesančních štukových děl probádaných v rámci projektu. Experiment se zaměřuje především na techniky olejového zlacení (mordant, mixtion), které byly pro zmíněný materiál užívány nejběžněji.Diplomová práce Otevřený přístup Restaurování keramického reliéfu ,,JAK ČAS UTÍKÁ" z Nečasovy vily v Ronově nad Doubravou Modifikace vápenných nátěrových systémů se zvýšenou odolností vůči mikrobiologickému osídlení(Univerzita Pardubice, 2022) Laška, Marek; Ďoubal, JakubDiplomová práce se skládá ze dvou hlavních částí, z praktické a teoretické. Praktická část představuje komplexní restaurátorský zásah provedený na keramickém reliéfu „JAK ČAS UTÍKÁ!“ od Františka Bílka, který se nachází na východní zdi Nečasovy vily v Ronově nad Doubravou. Teoretická část diplomové práce zahrnuje teoretický úvod zaměřený na objasnění principu a účinků fotokatalýzy i tzv. samočisticího efektu. Tato část práce uvádí i několik příkladů využití nátěru s fotokatalytickými vlastnostmi na kamenných objektech. Na základě poznatků získaných v rámci literární rešerše a konzultací se specialisty zabývajícími se danou tématikou byla v experimentální části práce koncipována a následně připravena řada nátěru na bázi hydroxidu vápenatého modifikovaných vybranými aditivy s fotokatalytickými resp. biocidními účinky.Diplomová práce Otevřený přístup Restaurování faksimile sochy Štědrosti z umělého kamene pojeného epoxidovým pojivem z hospitálu Kuks Diagnostika stavu a konsolidace umělých pískovců s epoxidovým pojivem z 80. let 20. století(Univerzita Pardubice, 2022) Balcar, Jakub; Tišlová, RenataDiplomová práce předkládá problematiku diagnostiky a konsolidace umělých pískovců s epoxidovým pojivem z 80. let 20. století a navazující restaurování faksimile sochy Štědrosti z hospitálu Kuks z téhož období. Předmětem restaurování je faksimile, jež je součástí jedné z nejrozsáhlejších výměn originálů od Matyáše Bernarda Brauna za výdusky z umělého kamene pojeného epoxidovou pryskyřicí. Tato výměna proběhla v mezi lety 1976 až 1995. Epoxidové výdusky v Kuksu, stejně jako jiné realizace tohoto typu, se nyní nenachází v uspokojivém stavu a objekty vyžadují restaurátorský zásah. Nejdříve bylo nutné zaměřit se na archivní průzkum zahrnující historii, dobové techniky a materiály výdusku. Experimentální část diplomové práce se zabývá nalezením vhodného konsolidačního prostředku pro umělý kámen pojený epoxidovou pryskyřicí a optimálního způsobu jejich aplikace. Restaurátorská část prezentuje průzkum a restaurování epoxidové faksimile sochy Štědrosti. Na základě výsledků průzkumů a zkoušek konsolidace byl vytvořen modelový projekt restaurovaní objektů z umělého kamene pojeného epoxidovou pryskyřicí. Úspěšný modelový restaurátorský zákrok byl poté realizován na soše Štědrosti.Diplomová práce Otevřený přístup Restaurování části renesančního štukového epitafu rodiny Hodějovských z Hodějova v kostele Narození sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci Možnosti čištění korozních produktů slitin železa z povrchu sádrových odlitků(Univerzita Pardubice, 2021) Šibravová, Kateřina; Tišlová, Renata; Červinka, JosefDiplomová práce je rozdělena na dvě hlavní části, praktickou a teoretickou. Praktická část prezentuje komplexní restaurátorský zásah na renesančním štukovém epitafu Jana Hodějovského z Hodějova a jeho rodiny umístěnému na severní zdi v kostele sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci. Toto dílo bylo vytvořeno neznámým autorem roku 1582. Práce dokumentuje celý restaurátorský průzkum, na jehož základě byla zvolena koncepce restaurátorského zásahu. Dokument mapuje veškeré postupy a provedené zásahy během restaurátorského zásahu. Teoretická část se v úvodu zabývá seznámením se s materiály a problematikou koroze kovů. V úvodu je zaměřena na možnosti čištění korozních produktů ze sádrového povrchu. Pozornost byla zaměřena na shromáždění všech možných způsobů čištění za pomoci chemických látek, zatímco druhá, experimentální část, představuje zkoušky čištění ze zkušebních vzorků. Výsledky byly ověřeny na skutečném sádrovém díle se znečištěním korozními produkty.Diplomová práce Otevřený přístup Restaurování polychromované kamenné sochy Krista; stanovení rozhodných kritérií výběru finální prezentované vrstvy.(Univerzita Pardubice, 2020) Auská, Zuzana; Ďoubal, JakubPraktická část práce představuje restaurátorský zásah na polychromované kamenné soše Krista z Kutného Hory nebo blízkého okolí, vytvořené pravděpodobně v 18. století. Jedná se o komplexní restaurátorský zásah, včetně zpracování a vyhodnocení výsledků restaurátorského průzkumu, na jejichž základě je vypracována koncepce vlastního restaurování. Všechny postupy jsou průběžně dokumentovány podle standardů stanovených pro restaurátorské dokumentace. Teoretická část práce, která navazuje na část praktickou, se v obecnější rovině zabývá problematikou průzkumu barevných úprav povrchu sochařských děl a z jeho výstupů vyplývajícího stanovení optimální koncepce restaurování. Cílem práce je sestavit systém rozhodných kritérií pro řešení otázky, na kterou z dochovaných barevných vrstev bude proveden odkryv. V teoretické a praktické rovině se tato část práce zabývá i relativitou objektivního kritického zhodnocení kvality a míry uchování jednotlivých historických barevných vrstev, ve vztahu k možnostem jejich odkryvu a následné prezentaci. Restaurovaný objekt slouží jako případová studie této problematiky.