Diplomová práce byla zaměřena na stanovení nízkomolekulárních antioxidantů a markerů oxidačního stresu v biologických vzorcích. V teoretické části byla věnována pozornost oxidačnímu stresu jako takovému. Byly popsány různé cesty vniku reaktivních forem kyslíku a dusíku (RONS), jakožto hlavních původců poškození biomolekul. Proteiny, lipidy a DNA jsou modifikovány RONS, a tím dochází k rozvoji patologických procesů. V dalších kapitolách byla věnována pozornost antioxidačním obranným systémům (AOS), jako jsou antioxidační enzymy a nízkomolekulární antioxidanty. Pro experimentální část byl proveden výběr metod, s ohledem na dostupnost metody z hlediska vybavení a výpovědní hodnoty sledovaného parametru. Rovněž byla zkoumána toxikologie sirného yperitu (bojové označení HD), jeho mechanizmus účinku a vliv na oxidační stres. V experimentální části byly vybrané metody testovány na reálných vzorcích. Pro stanovení celkové antioxidační kapacity byla použita metoda FRAP, pro zkoumání produktů oxidačního stresu, přesněji sekundární produkt neenzymové oxidace lipidů malondyaldehyd (MDA), metoda TBARS a byla stanovena hladina hlavního intracelulárního antioxidantu glutationu (GSH). Stanovení antioxidačních enzymů, jako je glutathionreduktasa (GR) a glutation-S-transferasa (GST) bylo rovněž provedeno. Jako poslední marker byl zkoumán apoptotický enzym kaspasa 3. Byl proveden experiment s potkany kmene Wistar, kterým byl profylakticky podán antioxidant epigallokatechin gallát (EGCG) v různých dávkách a po 1 h byly vystaveni sirnému yperitu (HD). Popsanými metodikami byly zkoumány změny parametrů oxidačního stresu a antioxidační obrany organizmu. Získané výsledky byly diskutovány v závěru práce.
