Suspenzní bujónovou metodou byl zkoumán pozitivní, případně negativní vliv galaktomananu, glukomananu, chitosanu a derivátů celulózy na probiotické bakterie Lactobacillus lactis a Enterococcus faecalis. Testované vzorky byly použity v koncentrační řadě 1, 2 a 3 hm %. U chitosanu byl prokázán inhibiční účinek ve všech použitých koncentracích. Glukomanan a hydroxyethylcelulóza působily po 3 dnech inkubace na snížení počtu buněk v menší míře, u Enterococcus faecalis došlo k inhibici růstu buněk pouze o 1 řád, počty Lactobacillus lactis nebyly ovlivněny vůbec. Mikrokrystalická celulóza a karboxymethylcelulóza měly na růst probiotických bakterií pozitivní účinek ve všech použitých koncentracích. Galaktomanan měl nejvýraznější pozitivní účinek při 2 % přídavku. Suspenzní bujónovou metodou a difuzní diskovou metodou byly zkoumány antimikrobiální účinky karboxymethylcelulózy a její kyselé formy v koncentrační řadě 2 a 3 hm % pro KMC a 1, 2 a 3 hm % pro CMC. Dále byly zkoumány účinky při interakci obou derivátů celulózy v příslušné koncentrační řadě s 2 a 5 % roztokem Betadinu. Karboxymethylcelulóza neměla inhibiční účinky v žádné použité koncentraci, zatímco její kyselá forma inhibovala bakterii Pseudomonas aeruginosa ve všech koncentracích a bakterii Staphylococcus aureus pouze v 2 a 3 % roztocích. Karboxymethylcelulóza a její kyselá forma v interakci s Betadinem účinně inhibovaly obě používané bakterie ve všech zkoumaných koncentracích.
