Abstrakt:
Disertační práce se věnuje sociální patologii a ochraně dětství od osvícenství do roku 1914. Zodpovídá otázky, jaké jevy byly ohrožující, proč byly tyto jevy definovány jako ohrožující a jakým způsobem proti nim stát nebo společnost bojovaly. Jedním z prostředků ochrany byla disciplinace. Část práce tak ukazuje, jak tato disciplinace probíhala. Práce se soustřeďuje především na území Čech. Ve sledování ochrany dětství se koncentruje především na existující soukromé a státní dobročinné ústavy (nalezinec, sirotčinec, vychovatelny, polepšovny, útulky) Ukazuje důvody vzniku těchto ústavů a to, jak zde vypadala péče o děti, jak dlouho trvala a jaké děti se do ústavů dostávaly. Poslední část práce je věnováva snahám o sjednocení veřejné a soukromé péče a úsilí o zlepšení financování nákladů na péči o znevýhodněné děti.
