V této práci jsme se zabývali molekulárními změnami po působení mitoxantronu a inhibitoru U0126 (inhibitor MEK1/2) u lidských nádorových buněk. Cílem práce bylo zjistit, zda a jakým způsobem ovlivňuje inhibitor U0126 aktivaci biochemických cest po mitoxantronem vyvolaném poškození DNA. Jako modelový systém jsme použili buněčnou linii MOLT-4 odvozenou od lidské T-lymfocytární leukémie. Na počátku jsme sledovali proliferační aktivitu buněk po působení různých dávek mitoxantronu s cílem vybrat vhodné dávkové schéma pro další studii. Dále jsme sledovali proliferační aktivitu buněk po působení mitoxantronu a inhibitoru U0126 a hodnotili vliv tohoto inhibitoru na působení mitoxantronu. Zjistili jsme, že inhibice MEK1/2 kinázy pomocí U0126 vede po mitoxantronem vyvolaném poškození DNA ke zvýšenému odumírání buněk. Průtokovou cytometrií jsme sledovali indukci apoptózy za použití duálního značení Annexinem V a propidium jodidem a optických parametrů rozptylu světla. Indukci apoptózy jsme stanovili v reakci na různé dávky mitoxantronu, inhibitor U0126 a jejich kombinaci v různých časových intervalech působení. Bylo potvrzeno, že U0126 inhibicí MEK1/2 zastaví cestu napomáhající buněčné proliferaci a přežívání, a po poškození DNA je tak více buněk posíláno do apoptózy. Pro lepší přehled o průběhu buněčného cyklu jsme u jednotlivých skupin zanalyzovali obsah DNA v buňce. U buněk MOLT-4 mitoxantron způsobuje zástavu buněčného cyklu v G2/M fázi následovanou rozvojem apoptózy, inhibice MEK1/2 kinázy pomocí U0126 tuto zástavu buněčného cyklu nenarušuje. Následně jsme studovali změny v expresi proteinů podílejících se na regulaci buněčného cyklu a rozvoji apoptózy (p53 a jeho posttranslační modifikace, p21, ERK1/2, lamin B). Expresi proteinů jsme detekovali pomocí elektroforézy a Western blottingu s následnou imunodetekcí. Zjistili jsme, že inhibice MEK1/2 pomocí U0126 u buněk MOLT-4 nemá zásadní vliv na expresi proteinu p53, ani na expresi jeho fosforylovaných forem. Proteiny jsme kvantifikovali pomocí měření integrované optické denzity, která nám poskytla detailnější přehled o množství proteinů u jednotlivých skupin ovlivněných buněk.
